Ceny bydlení rostou, sociální byty chybí. Milionovým dotacím navzdory

A kvůli momentálnímu růstu cen potravin, energií či služeb, může být podle odborníků situace za pár měsíců ještě horší.

Některá města proto zrychlují budování sociálních bytů, ale stále jsou to jen pověstné kapky v moři. „Kdybychom měli pokrýt poptávku po sociálních bytech, pak bychom tu potřebovali postavit nové sídliště,“ popisuje situaci starosta města Dobříš Pavel Svoboda (Pro Dobříš).

Nové vyúčtování tepla? Majitelé bytů nemusejí platit nic navíc, říká Jiří Klíma

Město se zhruba desetitisíci obyvateli nyní vlastní stovku bytů, z nichž je drtivá většina vedena jako sociální. Jejich počet se od března příštího roku navýší, protože by měla skončit téměř rok trvající rekonstrukce bývalé ubytovny.

„Jedná se o objekt z osmdesátých let. Je tu celkem 29 bytů. Rozhodli jsme se patnáct z nich vyčlenit pro sociální případy,“ vysvětluje starosta. Celkové náklady se vyšplhají na 31 milionů korun. Ovšem celou částku město ze svého rozpočtu hradit nebude. Od ministerstva pro místní rozvoj (MMR) získalo dotaci ve výši téměř 16 milionů korun.

Totožný počet sociálních bytů by mohl vzniknout ve Slaném, čímž by jich mělo poté celkem čtyřiadvacet. Město má již přislíbenou 26 milionovou dotaci od MMR. Zda se ale projekt bude realizovat, není zatím jisté. „Zda se do této akce pustíme budeme rozhodovat na nejbližším zasedání zastupitelů. Ceny materiálu a práce neustále rostou. Uvidíme,“ říká starosta Martin Hrabánek (ODS).

Obnovený zájem obcí 

Obcí, které se rozhodly přestavět i původně nebytové prostory na sociální byty, přibývá. Tvrdí to i ministerstvo pro místní rozvoj, které budování bytů podporuje dotacemi z programu Výstavba pro obce. Státní fond podpory investic, který program spravuje, již přijal necelou sedmdesátku žádostí o dotace či nízkoúročený úvěr, a to v celkové sumě téměř 700 milionů korun.

Bydlí, ale neplatí. Vystěhovat problémové nájemníky trvá městům i roky

Podle ministryně Kláry Dostálové (ANO) je obnovený zájem způsoben opadnutím pandemie. Zastupitelé měst a obcí se totiž mohou scházet a připravovat projekty.

O dotace či výhodný nízkoúročený úvěr z uvedeného programu mohou žádat pouze obce. Tedy zatím. „Zvažujeme rozšíření programu směrem k dalším možným příjemcům, jako jsou například developeři, neziskové organizace, charity a podobně,“ popisuje ministryně. Podle ní by podmínky pro přidělení finanční podpory zůstaly téměř shodné, ovšem větší důraz by byl kladen na spolupráci investora s obcí. „Mimo jiné i proto, že o výběru sociálně potřebných domácností by vždy musel rozhodovat sociální pracovník obce,“ upřesňuje Jiří Janda z MMR.  

Nastavený systém nefunguje, zní z terénu 

Podle lidí z „terénu“ je ale situace vážná. Jakýkoliv optimismus odmítá například ředitel zmíněné Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Podle něj je zřejmé, že nastavený systém na řešení bytové nouze příliš nefunguje.

„Těch žadatelů je tak málo, že samotné ministerstvo uznává, že je to zklamání. Místo toho, aby přibývalo tisíce sociálních bytů ročně, tak jsou to desítky. To je pro řešení problému naprosto nedostačující,“ kritizuje Lesák. Místo dotační výzvy měla podle Platformy přijít změna legislativy, především by ale měl stát začít řešit problém v konkrétních městech.

Vyúčtování za teplo čeká výrazná změna. Bytová družstva se zlobí

„Jedná se dvacítku měst, kde je soustředěno šedesát procent lidí v bytové nouzi. Tam by pak měla prioritně směřovat podpora. Takto to udělali například ve Finsku, a dělá se to tak všude, kde chtějí problém bytové nouze úspěšně řešit,“ dodává Lesák.