Podle ministerstva financí zatím v tomto směru ale není nic jistého. „Jedná se pouze o jeden z mnoha návrhů, jak snížit neudržitelně vysoký schodek státního rozpočtu,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. „Návrh je ve stadiu úvah a je předčasné hovořit o tom, za jakých konkrétních podmínek a kdy by byl v praxi realizován,“ tvrdí Běhal. O tom, zda má státní podpora nadále smysl, bude podle něj jednat vláda i její Národní ekonomická rada.

Případné změny se ovšem logicky obávají stavební spořitelny. „V případě zrušení by stavební spoření tak, jak ho známe, nadále fungovat nemohlo,“ řekl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. Lidé by spořili méně a stavební spořitelny by jim tak mohly poskytovat méně úvěrů. „To by se jich dotklo zejména tam, kde nemají výhodnější alternativu,“ konstatoval.

Stavební spoření - Ilustrační foto
Zrušení podpory stavebního spoření? Ve vládě nepanuje shoda, lidovci jsou proti

Stavební spořitelny totiž poskytují úvěry až do 2,5 milionu korun bez nutnosti zajištění zástavním právem k nemovitosti se splatností až na 25 let. „Díky rozložení v čase to pro klienta znamená zvládnutelnou výši měsíčních splátek,“ prohlásil Šedivý s tím, že ostatní banky chtějí takové částky splatit nanejvýš do osmi let. „To znamená nutnost výrazně vyšších měsíčních příjmů, aby byl klient takový úvěr schopen splácet,“ podotkl.

Lidé úvěry na bydlení nyní podle Šedivého často používají zejména na úpravy směřující k úsporám energie – tedy na zateplení domů, pořízení a instalaci fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel a moderních kotlů. „Uvažovat v dnešní době vysokých cen energií a rostoucích úrokových sazeb o redukci systému, který lidem nabízí nejlevnější řešení, je překvapivé,“ tvrdí Šedivý.

Zrušení státního příspěvku se vládě nemusí vyplatit

Nápad na zrušení státní podpory se nelíbí ani koaličním lidovcům. „Dokud nebudeme mít jiné řešení, nelze podporu stavebního spoření rušit. Obzvlášť v takto těžké době,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.

Rozpočet sice úspory potřebuje, podle finančního analytika Petra Zámečníka však očekávaná úspora asi 4,2 miliardy představuje pouze zlomek procenta státního rozpočtu. Mnohem víc peněz přitom vláda vynaloží na plošná opatření jako mimořádný příspěvek 5000 korun na dítě, snížení spotřební daně z paliv či na takzvaný úsporný tarif, jehož parametry dosud přesně ani nejsou známy.

Spoření - Ilustrační foto
O spoření je větší zájem. Dohnat inflaci ale zvládají jen fondy

Zrušení státního příspěvku se podle Zámečníka vládě navíc nemusí vyplatit. Kupříkladu loni stavební spořitelny poskytly úvěry bez zajištění nemovitosti ve výši 17,9 miliardy korun, obvykle na rekonstrukci. Pokud ji stavebník provádí svépomocí, platí za materiál DPH ve výší 21 procent, od stavebních firem ale stát dostává na DPH jen 15 procent. Kdyby se tento nižší výběr daně promítl do zrušení státního příspěvku stavebního spoření, celková úspora by dosahovala řádově nanejvýš 1,8 miliardy korun, tedy asi jen 0,1 procenta výdajů státního rozpočtu.

Podle šéfa Bezrealitky.cz Jana Škrabánka stavební spoření vzhledem k rostoucím cenám nemovitostí pro získání bydlení ztrácí efekt a již není účinným nástrojem, jak k němu lidem pomoci. Zrušení státní podpory se tak podle něj může stát jen smutným symbolem změn, které se odehrávají na realitním trhu. „Efektivnější by z mého pohledu byla státní podpora rekonstrukcí a tlak na pronajímání nevyužitých domů a bytů, kterých má Česká republika nadprůměrné množství,“ uvedl Škrabánek.