A jak to bude s učitelskými platy, bude se při jejich výpočtu vycházet ze mzdové základny roku 2022, nebo letošního?
„Ministerstvo školství navrhuje, abychom jako výchozí bod brali prognózu na rok 2023. To by samozřejmě znamenalo větší nároky na státní rozpočet. Teď ovšem nechci odhadovat, jak dopadne politická debata, jež se odehrává ve složitém kontextu diskuze o úsporném balíčku, o potřebné stabilizaci veřejných financí,“ odpověděl Mikuláš Bek.
„Zákon nepopisuje, z čeho se 130 procent má vypočítat, garantuje pouze celkovou sumu, nikoliv to, že každý pedagog najde každý měsíc na výplatní pásce 130 procent průměru platného v tu chvíli. Je nepochybné, že platy učitelů rostou a porostou. Budou jedinou skupinou zaměstnanců placenou státem, kteří mají jistotu, že se jejich nominální plat příští rok zvýší. Na tom je koaliční shoda,“ zdůraznil.
Příští rok přijímačky digitálně
Pak připojil pro mnohé překvapivou informaci: „Z dat Eurostatu vyplývá, že celkovými výdaji na druhý stupeň základních škol a střední školy ve vztahu k hrubému domácímu produktu je Česká republika v trojici nejštědřejších zemí v Unii. Data jsou z roku 2021, takže ten poměr kvůli cenám energií a dalším výdajům státního rozpočtu nepatrně klesl, ale i tak nejsme státem, která by posílal na školství málo. Dáváme nadprůměrně.“
V rozhovoru se také věnuje revizi obsahu učiva, záměru na prodloužení povinné školní docházky a přijímacímu řízení na střední školy. „Pokud náš návrh podpoří poslanci všech stran, měli bychom zvládnout digitalizaci již pro přijímací řízení na jaře 2024. Zároveň probíhá výběrové řízení na dodavatele informačního rozhraní, ale to není velká investice, takže věřím, že Cermat bude s to i technicky zajistit potřebnou infrastrukturu,“ ujistil.
Jak tedy bude vypadat první a druhé kolo digitálních přijímaček a co si Mikuláš Bek, ministr za STAN, myslí o decentralizaci vzdělávacího systému? Dočtete se v zítřejším Deníku.
