Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) má v prostoru mezi Los Angeles a Vladivostokem v některých věcech stále nezastupitelnou roli. Vedle mírových pozorovatelských misí je to i monitorování voleb. Verdikt OBSE se stále bere jako hlavní měřítko demokratičnosti hlasování.

U běloruských voleb ale účast OBSE už nebyla vládnoucím režimem Alexandra Lukašenka ani umožněna. Lukašenko, vládnoucí zemi 26 let, nastolil v Bělorusku postupně všeobjímající „měkkou“ diktaturu. Ta se podle politologů v mnohém podobá např. normalizačnímu Československu. S omezeným počtem politických vězňů, připuštěním byť minimálních opozičních aktivit, relativní prosperitou a na rozdíl od dob komunismu i možností Bělorusů vycestovat na Západ.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko
Lukašenko míří k šestému mandátu, nespokojenost lidí ale roste

Jenže vedle pomalu upadající ekonomiky přišel na jaře koronavirus. Lukašenko se ho rozhodl ignorovat. „S pohromou jsme si poradili,“ pronesl před několika dny v projevu o stavu Běloruska. Věrohodné statistiky neexistují. Ale je fakt, že pohroma typu Itálie nebo Španělska Bělorusko nepostihla, byť země nepřijala žádná zásadní protikoronavirová opatření.

Podivnou, stále nevysvětlenou zápletkou je předvolební zatčení třicítky ruských žoldnéřů soukromé „Wagnerovy armády“. Rusko tvrdí, že přes Minsk jen projížděli, Lukašenko trvá na tom, že chystali puč. Pro Lukašenka je však Moskva natolik důležitá, že Rusko stále považuje za „bratrskou zemi“.

Opozice jde do voleb téměř celá sjednocená za Svjatlanou Cichanovskou, manželkou jednoho z Lukašenkových soupeřů, jenž byl ale zatčen. Průzkumy jí dávají naději na 7,5 procenta hlasů. Lukašenkův zisk v nedělních volbách odhadují na desetinásobek.