Kliknutím zvětšíteOperace Acid Drop (v překladu kapka kyseliny) nepatří právě mezi nejznámější vojenské akce druhé světové války. Přesto však měla svůj dějinný význam - šlo o první výsadek nového typu britských jednotek se speciálním výcvikem na okupované francouzské pobřeží. Smysl operace vystihoval její název - v jednom konkrétním místě měla Němce bolestivě šlehnout a spálit, vzápětí však po ní neměla být ani stopa. Nevyšlo to sice právě podle představ, ale přesto předznamenala nový styl boje, který se později významně rozvinul.
Vlastně šlo o dvě souběžné operace provedené zároveň. Každé z obou akcí velel jeden důstojník a účastnilo se jí 14 vojáků. Jejich cíli byly pláže u francouzských obcí Hardelot a Merlimont v departementu Pas-de-Calais. Obě jednotky se měly bleskově vylodit, provést rychlý průzkum okolí a v případě střetu s německými vojáky na ně krátce zaútočit, ideálně jednoho zajmout a hned na to se stáhnout. Na pobyt na souši měli vojáci commandos vyčleněno maximálně třicet minut.
Akce neskončila úspěchem ani neúspěchem, jednoduše proto, že ani jedna z jednotek během stanoveného času na žádného Němce nenarazila. Ukázalo se však, že je podobné znepokojování oblastí pod německou kontrolou možné - a činnost commandos se brzy rozvinula.
Iniciátor Churchill
Když v květnu a v červnu 1940 zůstal britský expediční sbor obklíčen na plážích Dunkerku, odkud jej zachránila brilantní evakuace provedená s pomocí stovek britských civilních námořníků a rybářů, mělo to zásadní vliv na celé budoucí vedení války.
Británie sice vyprostila své vojáky, ale Němci ovládli evropské pobřeží po celé jeho délce a šance, že by se někde u spřátelených břehů vylodila velká spojenecká armáda a vybudovala si tam opěrný bod pro další postup do vnitrozemí a kontakt s nepřítelem, byla tatam.
Teď bylo zřejmé, že má-li dojít k invazi do Evropy, bude potřeba provést rozsáhlý obojživelný útok proti silně bráněnému území ovládanému nepřítelem, a že takový útok bude potřebovat nový strategický přístup, kombinující síly námořnictva, pěchoty i letectva.
Britský premiér Winston Churchill si uvědomil, že taková invaze s rozumnou šancí na úspěch nebude možná několik let. Nechtěl ale nechat Němce vydechnout. Pokud by je britské síly dokázaly obtěžovat po celé délce okupovaného pobřeží od severního Norska až po jižní Francii, museli by Němci rozmístit v těchto oblastech více mužů, výzbroje i materiálu, což by vítaně pomohlo britským spojencům - zejména Sovětskému svazu, který od června 1941 čelil napadení.
Churchill také věděl, že kdo chce vyhrát, nesmí se soustředit jenom na obranu - právě toto uvažování se podle něj stalo osudným Francii. "Je nanejvýš důležité udržet co největší počet německých sil na celém pobřeží dobytých zemí. Měli bychom začít okamžitě pracovat na organizaci útočných sil pro tato pobřeží. Takové síly by měly být složeny ze samostatných, důkladně vybavených jednotek," napsal v komuniké pro armádní velitele již v roce 1940.
Bleskově napadnout, zaříznout a zpět
O něco později to upřesnil: operace by měly být připraveny speciálně vycvičenými jednotkami, které by mohly nepřítele terorizovat stylem "bleskově napadnout, zmasakrovat každého nepřátelského vojáka v dosahu a zase se stáhnout".
Takové akce pak měly podle Churchillova záměru probíhat prakticky neustále po celém okupovaném pobřeží, aby Němci nikdy nevěděli, kde a kdy právě dojde k úderu, a aby svá vojska tam museli co nejčastěji obměňovat.
Úkol sestavit jednotky, které by měly tyto útočné akce na starosti, připadl námořnímu veliteli Rogerovi Keyesovi, ctiteli někdejšího britského admirála Horatia Nelsona a jeho bojového motta: "Nejbezpečnějšími kroky jsou ty nejsmělejší." První jednotky byly zformovány začátkem července 1940. Vznikly commandos.
Oddíly začaly procházet speciálním výcvikem ve skotských horách, vyznačujících se mimořádně členitým a náročným terénem. Metody výcviku se neustále vylepšovaly a rozvíjely, až se z něj stala svého druhu legenda. Díky šíři svých schopností mohli být vycvičení muži vysláni téměř kamkoli, první britští commandos však byli cvičeni především pro námořní výsadkové akce. Na druhé straně byli příslušníci commandos i u pozdějšího výcviku československých parašutistů, kteří v květnu 1942 zlikvidovali v Praze zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Samotná scéna tohoto výcviku dodnes patří také k nejcennějším a nejautentičtěji zpracovaným částem českého filmu Atentát režiséra Jiřího Sequense, natočeného v první půli 60. let minulého století. "Jako poradci při ní působili vojáci, co parašutistický výcvik v Británii opravdu absolvovali. Točilo se to tuším v roce 1963, takže to stále ještě byli chlapi v plné síle, kteří si pamatovali, jak to bylo, a Jiří Sequens jim podle svých vlastních slov do toho nekecal, a nechal je, ať to udělají podle reality," uvedl před časem autor historické literatury Pavel Šmejkal.
První operace komanda na francouzských plážích vyzněla sice do prázdna, mužům z útočných jednotek však přinesla první cenné zkušenosti. A commandos se brzy stali obávanou silou všech světových bojišť.
46
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
