„Člověk se na Erasmu naučí postarat se sám o sebe,“ popsala na prosincové debatě serveru EURACTIV.cz a Deníku prezidentka Erasmus student Network MUNI (ESN MUNI) Adéla Terezie Hurtová, která už má jeden takový pobyt za sebou.

Ačkoliv je podstatou zahraničních výjezdů předně studium nebo stáž spojené s cestováním, zlepšením znalosti cizího jazyka a často i večírky na kolejích, „Erasmákům“ tato zkušenost přináší i mnohé jiné. „Erasmus přispívá lidem ke vzdělávání, ale i k seberozvoji,“ řekla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA).

Děti ve školce. Ilustrační snímek
Brusel chce, aby víc Češek pracovalo. Dá proto peníze na stavbu školek

Podle studie o dopadech Erasmu jsou lidé po zahraniční zkušenosti více tolerantní k cizím kulturám a vymezenější vůči rasismu a diskriminaci. I tento přínos programu Erasmus vyzdvihla česká europoslankyně. „Žijeme v globalizovaném světě, je normální potkávat lidi jiné národnosti, kultury, zvyků a zjistit, že to jsou také jenom lidi. A k tomu je myslím Erasmus užitečný,“ řekla.

Podle ministra pro evropské záležitosti a bývalého rektora MUNI Mikuláše Beka je kouzlo Erasmu také v tom, jak je decentralizovaný. „Na programu je kouzelné to, že ho mají v rukou jednotlivé ústavy, katedry, pracoviště vysokých škol. Kvalita pobytu studentů pak vlastně závisí na tom, jak dobře funguje základní struktura univerzit,“ zdůraznil.

Na druhou stranu je někdy problematické sladit studijní programy napříč univerzitami tak, aby dokázaly studentům uznat to, co na Erasmu studovali. „S uznáváním studia v zahraničí jsou stále ještě problémy. Někde je to lepší, někde horší. Záleží i na studijním programu. Samozřejmě v právu nebo v učitelství je uznávání složitější, protože takové studijní programy jsou masivně zaměřeny na národní kontext,“ vysvětlil.

O polovinu méně „Erasmáků“

Erasmus v loňském roce výrazně utlumila covidová pandemie. Kvůli pokračující covidové situaci ani letos nedosahují počty výjezdů předpandemických čísel. Českých studentů vyjela zhruba polovina. „Někteří studenti zrušili výjezd, protože nechtěli na Erasmus během pandemie. Na druhou stranu ale vím i o lidech, kteří v této době na Erasmu byli, včetně zahraničních studentů v Brně, a výjezd si přesto užili a hodně jim to dalo,“ přinesla pohled studentů na Erasmus v době covidové Hurtová.

Stavba vysokorychlostní trati.
Z Brna do Ostravy za hoďku. Rychlovlaky, které zaplatí Unie

Česká republika je navíc zemí, která si přínosy zahraničních výjezdů uvědomuje a Čechy směřující do cizích zemí podporuje nad rámec stipendia z programu samotného. „Česko bylo vždycky zemí, která se k Erasmu stavěla velmi velkoryse a studentům k jejich evropskému Erasmus stipendiu ještě něco přidala.  Jako stát máme tradici, že bereme Erasmus jako jeden z pilířů vzdělávací politiky a zkušenosti, kterou by měli mladí lidé dostat. A jsem rád, že to platilo obecně napříč vládami,“ zdůraznil Jiří Nantl, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vzdělávání a ředitel CEITEC MUNI.

Přínos pro českou ekonomiku

Nezanedbatelná mobilita probíhá i opačným směrem – do Česka. Podle Hurtové je navíc Česko mezi studenty ze zahraničí oblíbené. „Hodně studentů mířících do Česka sem jede už s tím, že o Česku a dobrých studijních programech tady slyšeli od svých kamarádů. Není to tak, že by si Česko vybrali jako náhodné místo,“ uvedla. „Jezdí sem i díky tomu, že je Česko na dobrém místě, odkud se dá poměrně snadno a rychle procestovat i některé ostatní státy Evropy,“ dodala.

Potvrzuje to i Dům zahraniční spolupráce (DZS). „Česká republika dlouhodobě patří k deseti nejoblíbenějším evropským destinacím pro zahraniční studenty i zaměstnance vysokých škol,“ píše se ve zprávě DZS.

Příliv zahraničních studentů Česku podle Mikuláše Beka prospívá. „Získáváme jakési ambasadory v cizích zemích, kteří se profesně uplatní v nejrůznějších sférách a mají intimnější znalost České republiky, což může být nesmírně užitečné. Nepodceňoval bych ani to, že k nám na Erasmus přijíždějí i lidé, kteří se pak rozhodnout zůstat a dál tady studovat nebo pracovat,“ vysvětlil.

Nádorová onemocnění jsou v Evropské unie druhou nejčastější příčinou úmrtí…
Na téměř polovinu Evropanů čeká rakovina. Umírá jich víc, než musí

Přínosy jsou ale i ekonomické, protože Česká republika má jako jedna z mála evropských zemí vyrovnanou bilanci odjíždějících a přijíždějících. „Přitahovat zahraniční studenty není z ekonomického hlediska vůbec špatná investice. Pokud máme vyrovnanou bilanci, tak ekonomicky netrpíme tím, že mladí lidé odcházejí utrácet peníze do zahraničí. Zahraniční studenti totiž utrácejí peníze tady a díky DPH odvedou státu náklady, které jsou s nimi spojeny,“ dodal.

Podle letošního průzkumu DZS si prospěšnost programu uvědomují i samotní občané. „Více než 60 procent populace souhlasí s názorem, že výměnné mezinárodní studijní či pracovní pobyty mají obecně pozitivní vliv na rozvoj naší ekonomiky. Necelá polovina se domnívá, že zahraniční studenti jsou přínosem pro český vzdělávací systém,“ uvádí DZS.

EuractivEuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.