Lidé si dávají různé novoroční předsevzetí, třeba začít chodit do posilovny nebo naučit se nový jazyk. Všechny však předčil jistý Senegalec, který se pro svou vizi do dalších let rozhodl poté, co se zděsil nad úbytkem stromů ve své domovině. V následujících pěti letech tak chce v Senegalu vysadit rovnou pět milionu stromů.

Všechny je pokáceli

Projekt vymyslel osmačtyřicetiletý Adam Diémé poté, co se před dvěma lety vrátil po několika letech práce v Evropě do svého domova v regionu Casamance v jižní části Senegalu. Místo stovek obrovských stromů, které si pamatoval ze svého dětství, ho čekala jen hrstka zeleně. „V některých vesnicích nenajdete jediný strom. Pokáceli je, ale na další výsadbu nemyslí,“ svěřil se muž BBC.

Hlavní příčinou odlesňování v Africe je desertifikace, v této oblasti byly ale stromy pokáceny spíše pro stavební účely.

Ženská síla

Diémé, který teď pracuje jako projektový manažer pro španělskou nevládní organizaci v Casamance a zároveň působí jako dobrovolník v oblasti zemědělství, je odhodlán tristní stav stromů ve své domovině změnit. Projekt pojmenoval Ununukolaal, což v místním jazyce Jola znamená Naše stromy. V plánu má vysadit dvanáct druhů, od palem až po citróníky. Za poslední tři roky bylo ošetřeno a zakořenilo více než 142 tisíc sazenic, on chce toto číslo ještě zmnohonásobit.

Gran Abuelo, tedy španělsky pradědeček, by mohl být podle nové studie nejstarším stromem světa. Někteří vědci se domnívají, že by mohl mít až 5 400 let.
Nejstarší strom světa? Mohl by jím být Pradědeček z chilských And, míní vědci

Pro svůj sen už začal shánět peníze, na rozjezd použil pět tisíc dolarů (přibližně 113 tisíc korun), které přihodil z vlastní kapsy. Do výsadby zapojí i místní. Už oslovil ženy z komunit z celého regionu. „Když přijdete do vesnice, kde jsou jen ženy, je to ráj, jsou neuvěřitelně pracovité. Pokud chcete vést dobrý projekt, začněte se ženami,“ vyjádřil se.

Skrze svou vizi taky ženám pomáhá získat dovednosti pro to, aby se staly dobrými zemědělci, a mohly tak posléze prodávat vlastní produkty na místních trzích. „Zpočátku jsme nevěděly, jak sázet semena a co dělat, abychom vypěstovaly plodiny. Nyní ale máme všechny druhy ovoce, které prodáváme na trhu, a nejsme na nikom závislé. Všichni teď máme účet v bance a nikdo mi nemůže říkat, co smím a nesmím dělat,“ řekla jedna z žen, Safi Yetou.

Baobab jako symbol naděje

S velkým projektem pomáhá Diéméovi jeho partnerka, Yolanda Pereñiguezová. Právě ona navrhla trička, které se v zahraničí prodávají za patnáct dolarů a hrají klíčovou roli při získávání peněz na výsadbu. Z výtěžku za jediný kus trička, na kterém je ústředním motivem baobab, jde zasadit patnáct sazenic stromů. „Vybrala jsem si baobab, protože je to symbol afrického stromu,“ uvedla Pereñiguezová s tím, že nadšeně sleduje, jak vyrobená trička putují do celého světa, do Evropy, a dokonce až do Kanady.

Na Campbellově ostrově roste nejosamělejší strom na světě. Pro vědce je velmi cenný.
Nejosamělejší strom na světě by mohl pomoct zachránit lidstvo

Vyobrazení baobabů Pereñiguezová zvolila nejen kvůli jejich vzhledu, ale také proto, že jde o velmi užitečné stromy. Na malém vesnickém ostrově uprostřed řeky, ze které pochází Diémé, voda zasahuje až k odlehlým budovám, někdy dokonce pod další budovy stojící na kůlech. Pokud se situace ještě zhorší, může to znamenat, že její obyvatelé zůstanou bez domova. Právě baobaby, které mohou růst na souši i ve slané či sladké vodě, byly nyní vysázeny podél pobřeží jako bariéra. Stromky navíc jednoho dne přinesou plody a stín. „Stromy nás mohou zachránit, jsou naší nadějí na život“ řekl jeden z vůdců vesnice Conakry Bassene.

Snižování rozlohy lesní plochy

Na africkém kontinentu roste téměř 43 miliard stromů, většina se nachází v Jižní Africe, Etiopii a Nigérii. Každý rok jsou avšak vykáceny téměř čtyři miliony hektarů afrických lesů, což představuje dvojnásobnou rychlost oproti světovému průměru odlesňování. Míra úbytku lesní plochy tak od roku 1990 v Africe neustále narůstá, a to oslabuje schopnost ekosystému kontinentu odolávat změně klimatu.

Mezi nejčastější příčiny odlesňování v Africe patří zemědělská výroba, například pěstování tržních plodin jako kakao, dále komerční těžba dřeva, spalování dřevěného uhlí a v neposlední řadě růst populace, přičemž už dnes je subsaharská Afrika domovem třinácti procent světové populace.