Kliknutím zvětšítePondělní zemětřesení o síle 7,8 stupně na jihu Turecka a severu Sýrie si podle nejnovějších údajů vyžádalo životy více 9500 lidí. Podle expertů se svým rozsahem zařadilo mezi jedny z nejsilnějších v této oblasti za poslední století. Seismolog Stephen Hicks z Královské univerzity v Londýně uvedl na svém twitterovém účtu, že otřesy země dosáhly stejné úrovně jako v roce 1939, kdy při nich zemřelo okolo třiceti tisíc lidí.
Ačkoliv nyní přírodní katastrofa zatím nemá natolik hrozivou bilanci mrtvých, přesto se stala noční můrou pro tisíce obyvatel ze zasažené oblasti. Mnozí ztratili své blízké, přišli o bydlení nebo utrpěli zranění. A zatímco celý svět nabízí humanitární pomoc zasaženým zemím, začala se objevovat svědectví z letošní první rozsáhlé tragické události.
Děsivá svědectví po zemětřesení
„Vyběhli jsme ven ještě v pyžamu,“ popsal stanici CNN novinář Eyad Kourdi, co prožíval, když zemětřesení udeřilo ve městě Gaziantep.
Ve chvíli, kdy vypuklo, spal u svých rodičů. Sdělil, že v několikacentimetrové vrstvě sněhu museli čekat půl hodiny, než se mohli vrátit dovnitř pro kabáty a boty. „Mysleli jsme si, že to nikdy neskončí,“ řekl. Podle něj za jedinou minutu došlo až k osmi velmi silným otřesům.
Slyšel jen, jak různé předměty v domě jeho rodičů padají na zem. Všiml si, že ze svých domovů vyběhli i mnozí jeho sousedé. Někteří se podle svědectví získaných listem The New York Times ukryli v autech.
Skutečný rozsah katastrofy se ukázal až po východu Slunce. Spoře odění lidé se choulili v mrazu vedle svých zničených obydlí. Některá zůstala naprosto zdevastovaná. Na zemi ležely betonové sutiny a kovové tyče, na poničené silnici zničená převrácená auta.
Ani historické památky neunikly katastrofě. Sílu přírody poznal i hrad v Gaziantepu postavený Římany zhruba ve druhém až třetím století našeho letopočtu, který sloužil jako muzeum. Zemětřesení jej zcela zničilo.
„Za čtyřicet let života zde jsem nic takového nezažil,“ sdělil agentuře Reuters místní obyvatel Erdem.
Reportéři deníku The New York Times pak zaznamenali, jak se jeden muž rozplakal, když se dozvěděl o bratrovi uvíznutém pod sutinami zřícené budovy. „Probudily nás otřesy. Chvíli jsme leželi dál a čekali, jestli to přejde. Jenže zemětřesení sílilo,“ pověděl deníku The Guardian místní obchodník Sinan Şahan.
Jelikož nešla elektřina, s rodinou rozsvítili baterky na mobilech a vyběhli ven z domu. „Každý někam utíkal, aby se zachránil,“ sdělil. Dodal, že jeho dům je sice poničený, ale ještě stojí. Zato jeho příbuzní v Kahramanmaraşi neměli takové štěstí, protože jejich dům se zřítil.
Bezpečnostní kamera v obchodě v Gaziantepu zachytila okamžik, kdy udeřily hlavní otřesy. Na záběrech bylo vidět, jak nejméně minutu a třicet sekund rachotily regály, padal nábytek a spotřebiče, které se tříštily o podlahu.
Záchranu komplikuje nepříznivé počasí
Dvoumilionové město ale nebylo jediným postiženým místem v Turecku. BBC s odkazem na prohlášení ministra vnitra Süleymana Soylua napsala, že živel zasáhl deset měst. Úřad také uvedl, že epicentrum otřesů vzniklo v okrese Pazarcik v turecké provincii Kahramanmaraş. Zpravodaj BBC sdělil, že například ve městě Diyarbakir se zhroutilo nákupní centrum.
Přesné počty obětí jsou stále nejasné, mnoho lidí zůstává zasypaných v troskách zřícených budov. Místní televize ukazují podle britského deníku The Guardian záběry z množství míst, kde hasiči a zdravotníci bojují s časem při záchraně životů.
„Už nemám sílu,“ volal třeba přeživší zemětřesení ze sutin ve městě Adana, kam se k němu snažili dostat záchranáři. Děsivá slova zasypaného člověka popsal pro agenturu AP svědek záchranných prací. Agentura Reuters sdílela video, na kterém se specialisté snaží zachránit zraněné dítě zasypané betonovými sutinami.
Zříceniny domu uvěznily i členy rodiny zákonodárce provincie Hatay Huseyina Yaymana. „Pomoc potřebuje taky mnoho dalších. Prší, je zima a lidé stojí na ulicích,“ řekl podle AP v telefonátu pro místní televizi HaberTurk.
Podle meteorologů CNN katastrofu ještě zhoršuje zimní bouře v regionu. „Statisíce zasažených lidí jsou nyní vydané na pospas deštivému a mrazivému počasí,“ uvedla meteoroložka americké televizní stanice Karen Maginnisová. To nejen komplikuje práci záchranářů, ale také snižuje šanci na přežití zasypaných lidí.
The Guardian získal svědectví od obyvatele města Pazarcik. „Náš dům vypadá zvenku pevně, ale uvnitř jsou praskliny. Kolem mě jsou další zničené, hořící a popraskané budovy,“ řekl. Dodal, že všichni jeho sousedé jsou venku a mají strach, nejen kvůli tomu, čím si prošli, ale především z toho, co bude dál.
„Je to město trosek. Soused si při skoku z balkonu zlomil páteř a nyní je v nemocnici,“ pověděl další místní Hüseyin Satı, jehož budova se díky stavbě vyhovující předpisům pro zemětřesení nezřítila, ale přesto je poškozená.
Satı také britskému deníku popsal, jak se civilisté zoufalé snaží vyhrabat své sousedy z trosek. „Dva mí přátelé jsou pod sutinami. Děláme, co můžeme,“ řekl.
Zasažena i válkou zničená oblast
Podobně těžké chvíle prožívají i lidé v sousedním státě - Sýrii. V zemi panuje křehké příměří po několikaleté občanské válce mezi vládou prezidenta Bašára al-Asada a jeho odpůrci. Již tak hospodářsky zdecimovaný stát nyní dostal od přírody další těžkou ránu. Podle syrského ministerstva zdravotnictví bylo v několika městech, včetně Aleppa, při zemětřesení zabito 326 a zraněno 1042 lidí. Vládní údaje však nezahrnují počty z těžce postiženého severozápadu, který je pod kontrolou opozice.
Tam pomáhají se záchranou místních obyvatel příslušníci takzvaných Bílých přileb, kteří využívají metody naučené kvůli dopadům bombardování. „Situace je velmi tragická. Jen ve městě Salqin se zřítily desítky budov,“ řekl agentuře Reuters jeden z členů civilní obrany.
Ta také v oblasti vyhlásila výjimečný stav a obrátila se na zbytek světa se žádostí o pomoc. „Organizace vyzývá mezinárodní společenství, aby tváří v tvář této katastrofě převzalo odpovědnost a přijalo mimořádná opatření, která by zabránila zhoršení situace,“ napsaly podle The New York Times Bílé přilby v prohlášení. Rovněž žádají pomoc ostatních států při záchranných akcích.
Usáma Abdelhamid, který skončil se zraněními v nemocnici v Idlibu, řekl agentuře AP, že většina jeho sousedů zemřela. Popsal, jak se jejich společná čtyřpatrová budova zřítila právě ve chvíli, kdy on, jeho žena a tři děti utíkali k východu. Spadly na ně dřevěné dveře, které naštěstí fungovaly jako štít. „Znovu jsem se narodil,“ prohlásil.
Jiní však takové štěstí neměli. V malém syrském městě Azmarin v horách u tureckých hranic přivezli do nemocnice těla několika mrtvých dětí zabalená v dekách.
Také v Sýrii zemětřesení poškodilo historické památky. Generální ředitelství pro starožitnosti a muzea v Sýrii uvedlo pro Associated Press, že otřesy způsobily určité škody na kdysi křižáckém hradu Marqab. Zřítila se část věže a některé zdi.
Otřesy pocítily i okolní země
Otřesy zaznamenali lidé také v Libanonu, Egyptě a na Kypru. „Něco jsem psal a najednou se celá budova začala třást. Nevěděl jsem, co dělat. Bál jsem se, že se rozbijí okna. Seděl jsem totiž u nich. Trvalo to sice asi jen pět minut, ale bylo to strašné,“ řekl BBC student z libanonského hlavního města Bejrút Mohamad El Chamaa.
Producent BBC operující v pásmu Gazy Rushdi Abualouf uvedl, že v domě, kde bydlel, došlo k otřesům asi na 45 sekund.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
