Náročné aktivity má před sebou karlovarská pobočka Středočeského vysokoškolského institutu (SVI) v Bohaticích. Čeká ji rozšiřování vzdělávacích nabídek, zázemí školy i stálé zvyšování kvality výuky. Škola je poměrně úzce propojena s VOŠ Karlovy Vary. Rektora a jednatele SVI Ing. Bohumila Janyše jsme požádali o odpověď na několik otázek týkajících se školy.

Můžete školu krátce představit a uvést, kdo je jejím vlastníkem?
Jedinými společníky SVI Kladno, s.r.o., jsou Bohumil Janyš a Lucie Bartošová. Jedinými společníky Soukromé vyšší odborné školy a SHŠ Kladno jsou manželé Věra a Vladimír Kučerovi. To samozřejmě platí i pro pobočky obou škol v Karlových Varech. Obě školy jsou samostatnými právními subjekty. SVOŠ a SHŠ není ani nemůže být pobočkou SVI nebo naopak. Nájemcem objektu školy v Bohaticích je SVOŠ a SHŠ Kladno. Středočeský vysokoškolský institut je v podnájmu a má se SVOŠ uzavřenou řádnou smlouvu vždy na jeden akademický rok, kterou platí polovinu nájmu a provozních nákladů, celkem 390.000 korun ročně. Z toho je zřejmé, že provozní náklady několikanásobně přesahují samotný nájem. Kalkulace, že stačí od příjmů pouze odečíst mzdy a nájem, je tedy chybná. Provozní náklady činí v rozpočtu školy druhou nejvyšší položku.

Z čeho se vlastně provozní náklady školy skládají?
Jejich struktura je zhruba 85.200 korun vlastní nájem, 304.200 korun jsou provozní náklady- teplo, voda, elektřina, odpady, nábytek a podobně. Z uvedených čísel je zřejmé, že jen provozní náklady budovy školy několikanásobně převyšují samotný čistý nájem. Provozní náklady tvoří v rozpočtu školy druhou nejvýznamnější položku. Nejde jen o zmíněné náklady na provoz vlastní budovy, ale o celou paletu výdajů, například na telefony, reklamy, nákup počítačů a vybavení, poštovné, služby, vybavení kanceláří a nákupy provozního vybavení, odborné literatury a materiálů a podobně.

Kolik studentů denního a dálkového studia je v bohatické pobočce Středočeského vysokoškolského institutu?
V akademickém roce 2009/10 má karlovarská pobočka SVI celkem 157 studentů denního studia. Dálkovou nebo kombinovanou formu studia škola nemá, předkládat ji budeme k akreditaci pro příští akademický rok.

Jaká je orientace školy? Ve kterých oblastech najdou vaši studenti uplatnění?
Škola je prakticky zaměřena, připravuje studenty především pro samostatné podnikatelské aktivity ve třech oborech bakalářského studia, a to: podniková ekonomika a management, ekonomika a management obchodu a marketing. V posledně jmenovaném oboru má zařazenu i specializaci na marketing lázeňských služeb. Cílem je zlepšovat strukturu zaměstnavatelského potenciálu regionu a přispět i ke zvyšování podílu občanů s vysokoškolským vzděláním v kraji, který je v této oblasti jedním z nejslabších v ČR. Absolventi školy většinou nacházejí dobré uplatnění na trhu práce. Ve statistice vydávané úřady práce byla škola s jediným evidovaným nezaměstnaným absolventem mezi desítkou nejúspěšnějších škol a fakult.

To je asi dobrá práce pedagogů. Kdo se studentům věnuje?
Na škole vyučují především vlastní interní učitelé, doplnění o externí specialisty z jiných vysokých škol. V současné době na škole učí šest profesorů a pět docentů. Například vedoucím pobočky Karlovy Vary je prof. Werner. Praktické předměty bakalářského studia vyučují i odborníci z praxe. Na karlovarské pobočce je to od založení školy poslanec Ing. Jaroslav Fiala, CSc., a v posledním roce také JUDr. Josef Bečvář z karlovarského magistrátu. Pro bakalářské studium máme právě v Karlových Varech odborníků z praxe málo a chtěli bychom jejich počet rozšířit především s nástupem specializace na marketing lázeňských služeb.

V současné době máte přes 150 studentů. Jaký je zájem o školu?
V posledním roce se zájem o školu překvapivě zvýšil. Do prvního ročníku jsme přijali 61 studentů, což je nejvyšší počet od založení pobočky. Přesto tento počet, rozptýlený do tří oborů, udržuje ekonomiku školy na samé hranici únosnosti. Škola nedostává na studenty žádnou podporu od státu a všechny náklady školy se hradí ze školného. Školné v Karlových Varech je 18 tisíc korun za semestr, to je sotva polovina všech nákladů, které na studenta získávají veřejné vysoké školy od státu, a pohybuje se na samé hranici potřebné pro kvalitní zabezpečení výuky. Přitom v relativně chudém kraji, jako jsou Karlovy Vary, není možné školné zvyšovat. V minulém roce byly náklady na studenta za semestr 18.340 korun.

A jak to tedy vypadá s budoucností školy v Karlových Varech?
S budoucností školy samozřejmě úzce souvisí i otázka nájmu. Pokud vím, tak většina krajů, které stojí o rozšiřování vzdělávací nabídky ve svých regionech, vychází soukromým školám vstříc při stanovování nájmů, protože si je vědoma toho, že tuto položku školy hradí jen ze školného. A tak zatímco na státních nebo krajských školách hradí tyto náklady stát či kraj, u soukromých škol se na nájmu a provozu podílí studenti. Každé zvýšení v této oblasti znamená přímou úměrou zvýšení školného a to se snadno stane pro studenty neúnosným, a končí studenti a postupně i škola. Mimoto se domnívám, že nájemní podmínky jsou, právě s ohledem na uvedené skutečnosti, pro všechny soukromé školy v kraji velmi podobné a nezvýhodňují žádnou školu. Porovnávat podmínky pro trhovce s podmínkami pro vzdělávání karlovarských dětí bylo velmi necitlivé a kalkulace s vynecháním provozních nákladů velmi zavádějící. Je jasné, že škola, má-li mít budoucnost, musí rozšiřovat vzdělávací nabídku, stabilizovat učitelský kádr a zvyšovat počty přijímaných studentů. Zejména to poslední bude při rychle se blížící druhé vlně demografického propadu velmi obtížné. Proto SVI připravuje k akreditaci i kombinované studium a na přelomu roku bude předkládat i plán nástavbového magisterského studia v oboru marketing. Rozhodující bude, jak se podaří vyřešit citlivou otázku příspěvku státu na studium i pro studenty soukromých vysokých škol, podobně jako je tomu v celém základním, středním i vyšším odborném vzdělávání. První návrhy Bílé knihy terciárního vzdělávání sice konstatovaly, že v případě studijních podpor jsou studenti soukromých škol výrazně diskriminováni, navrhuje se i dotační řešení podobné jako u nižších typů škol, ale řešení je vázáno na nový vysokoškolský zákon, nebo jeho zásadní novelu, a to může trvat delší dobu. Dotační podpora i na úrovni současných VOŠ by dávala školám možnost razantně snížit školné a tak alespoň částečně vyrovnat tento vstupní handicap v soutěži se státním sektorem.

Uvažujete i o přestěhování do jiných prostor ve městě? Z jakých důvodů?
Považuji změnu sídla za velmi aktuální a pro další rozvoj školy nezbytnou. V bohatické škole již nejsou prostory pro budování či rozšiřování nezbytného zázemí školy (knihovna, studovna, kabinety a další, např. specializované učebny). V této věci jsme již zahájili některá jednání a věřím, že se nám povede je dotáhnout do úspěšného konce.

Jaký je váš názor na kauzu plzeňských práv?
Na otázku na kauzu plzeňských práv neumím odpovědět. Zatím jsou zde obvinění, možná i důvodná podezření, ale soudit školu, její pedagogy i „úspěšné“ studenty budou jiní a teprve potom bude namístě dát jasnou odpověď, kdo a čím tak poškodil tvář českých vysokých škol. ⋌(pep)