Ani po úterním jednání karlovarských zastupitelů nemá budoucnost lázní konkrétní obrysy. Politici se shodli pouze na tom, že si je město ponechá a opraví je vlastními silami. Což představuje investici přes půl miliardy. Podle Václava Benedikta (ANO), předsedy představenstva Alžbětiných lázní, by pomohly dotace, šance na jejich získání existuje. „Jsme ztrátoví, propad hospodaření v roce 2018 činil 10 milionů korun, protože máme obrovské výdaje za energie. Jsou posledním městským komplexním lázeňským provozem a jako takový si ho chce město zachovat. Snažíme se, aby rekonstrukce začala co nejrychleji. Předpokládáme, že to potrvá od pěti do deseti let,“ konstatoval Benedikt ve zprávě ke stavu lázní.

S jeho závěry nesouhlasila především opozice, ale pochybnosti neskrývali ani někteří koaliční zastupitelé z hnutí Karlovaráci. „Prosadí se lázně po revitalizaci v konkurenci?“ ptal se například zastupitel Josef März. Zastupitel Pavel Bouška by nebyl proti prodeji lázní privátnímu subjektu s veřejným závazkem. Daleko ostřeji se ale proti plánům s lázněmi vyslovilo hnutí KOA. Bývalá koalice v minulém volebním období v čele s tehdejším primátorem Petrem Kulhánkem totiž plánovala obnovu lázní s privátním subjektem a koncesní smlouva byla takřka před podpisem.

Nové vedení v čele s ANO ji ale zamítlo jako nevýhodnou. A právě Kulhánek je k současný plánům vedení města značně skeptický. „Měl nám být předložen věcný dokument, který by říkal, jak se bude s Alžbětinými lázněmi nadále nakládat. Obsah je naprosto zoufalý a forma je ještě horší. Ale nejhorší je to, že se dokument zabývá kriminalizací koncesního dialogu a popisem chimérických čerpání dotačních titulů, o nichž víme, že na tu budovu je použít nemůžeme,“ uvedl. To, že chce město lázně opravit postupně z vlastních prostředků, podle Kulhánka znamená, že alternativa ke koncesi není. „Výsledek vlastně dneska nikdo nepojmenoval. Jsme tak v situaci, kdy za minimálně stejné finanční prostředky dostaneme kvalitativně horší řešení,“ zdůraznil.