Jejich prací je záchrana lidských životů v těch nejkritičtějších momentech. O zdravotnickou leteckou záchrannou službu se Karlovarský kraj dělí s Plzeňským a ten zabezpečuje Armáda České republiky(AČR). Kolik vzletů absolvují či jaký zásah jim zůstal v paměti, o tom mluví plukovník Michal Mareček, náčelník Centra letecké záchranné služby v Líních.

Kolik vzletů letecké záchranky míří do Karlovarského kraje?

Za letošní rok (leden až září) to bylo 116 letů z 386 celkových a 113 letových hodin z celkových 330 hodin. V letových hodinách je to mírně vyšší procento přibližně kolem 35-45 procent. Důvodem jsou delší letové časy do cílových nemocnic v Plzni nebo fakultní nemocnice v Praze. Kromě Karlovarského kraje létáme v případě potřeby i pro Středočeský a Jihočeský kraj. Kolikrát budeme zasahovat ve vašem kraji, má na svědomí dispečink karlovarské záchranky.

Jaký je denní rekord vzletů do Karlovarského kraje?

Zásahy jsou většinou ve vlnách. Jsou dokonce týdny, kdy se k vám nepodíváme, a pak jsou dny, kdy létáme pouze pro váš kraj. Letos byl rekord přelom roku. Do půlnoci jsme převáželi dítě na popáleninové centrum na Vinohradech a po půlnoci do sedmi hodin ráno jsme byli pětkrát, z toho jednou v Chebu a třikrát v Mariánských Lázních.

Existuje nějaká výhoda, když leteckou záchranku zajišťuje armáda, a ne soukromá firma?

Srovnávání armády a soukromých firem není na pořadu dne a ani to nejde. Oba subjekty jsou vybaveny moderními stroji, zdravotnické přístrojové vybavení i personální obsazení vychází ze zákona o zdravotnické záchranné službě a je na stejné úrovni. Armáda využívá vrtulníky i pro jiné účely, než je letecká záchranná služba, a její nároky na vrtulník jsou tudíž vyšší.

Můžete to rozvést?

To umožňuje létat i za méně příznivých meteorologických podmínek. Například odmrazování listů rotoru umožní průlet oblačnosti v zimním období a tím rozšíří časové pásmo, kdy jsme schopni poskytovat službu letecké záchranky.

Kdo tvoří osádku záchranného vrtulníku?

Leteckou posádku kromě zdravotníků tvoří dva piloti a palubní technik, což umožňuje lepší navigaci a noční lety i do terénu. Tam se mimochodem zúročí i kvalitní výcvik armádních pilotů. Velikost draku nám umožní v případě potřeby odvézt dva těžce zraněné pacienty, pro tento případ máme dvě sady přístrojového vybavení.

Jaké možnosti nabízí záchranný vrtulník Sokol W3-A?

Náš vrtulník Sokol W3-A má i jeřáb, díky kterému lze velice rychle a operativně evakuovat osoby z nepřístupného terénu, této možnosti se opakovaně využilo při povodních. Sehraná posádka dokáže „vytáhnout" ze střechy domu i početnější rodinu včetně zvířecích miláčků a se všemi přistát na bezpečném místě a okamžitě jít i pro sousedy. To je především parketa vojenských záchranářů ze služby Search and Rescue (pátrací a záchranná služba poznámka autora). I této schopnosti se učíme využívat při zásazích letecké záchranky. Všichni naši zdravotníci jsou schopni se slanit nebo lépe využít jeřábu, pokud se nejde dostat k pacientovi rychleji a bezpečněji jiným způsobem.

Ilustrační foto.

Jak funguje letecká záchranka pro Karlovarský kraj, když nemůžete přistát na Karlovarské krajské nemocnici z důvodu nízké nosnosti heliportu? Tedy kde přistáváte k naložení pacienta, nezdržuje vás přesun?

Výše popsané výhody jsou na úkor hmotnosti vrtulníku a bohužel opravdu nemůžeme využívat heliportu na střeše karlovarské nemocnice. Tento stav nemá cenu dále pitvat, vozili jsme pacienty i před heliportem a budeme i po něm. Konkrétně ve Varech využíváme mezinárodní letiště v Olšových Vratech. Nemocnice v Karlových Varech je traumacentrum nižšího typu a není naší „cílovou stanicí". Střešní heliporty urychlí příjem pacientů hlavně v traumacentrech vyššího typu, kdy dochází k předání pacienta v jeho zázemí.

V praxi to tedy vypadá jak?

My pacienty z Karlových Varů odvážíme, a tudíž heliport na střeše není rozhodující. Snažíme se vytvářet tlak na správnou indikaci pacientů k transportu a sledujeme časovou osu. I urgentní sekundární překlady se dají časově naplánovat, tak aby pacient nikde zbytečně nečekal a transport vrtulníkem mu čas na definitivní ošetření zkrátil. Bohužel Karlovarský kraj nemá vybudovanou infrastrukturu pro leteckou záchranku a heliporty se nacházejí mimo města v okruhu cca 10 kilometrů.

Vidíte do budoucnosti nějaký posun k lepšímu?

Snad se blýská na lepší časy, jednáme prostřednictvím Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje s městem Sokolov o využití travnaté plochy v blízkosti nemocnice a kdoví, třeba se to samé podaří i v krajském městě.

V jakém časovém horizontu bude armáda ještě zajišťovat leteckou záchranku pro Karlovarský kraj?

Leteckou záchrannou službu zajišťuje a bude zajišťovat pro Plzeňský a Karlovarský kraj (AČR) na základě mezirezortní smlouvy. Tato smlouva je na dobu neurčitou a v současné době je jak pro AČR, tak pro ministerstvo zdravotnictví, potažmo oba kraje, tato smlouva oboustranně výhodná, zatím se neuvažuje o její změně.

Který ze zásahů z Karlovarského kraje v posledním období vám utkvěl v paměti?

Každý zásah záchranářům zůstává v paměti, pro zúčastněné jsou to krátké okamžiky, které mnohdy zásadním způsobem mění jejich životy. Trvalý otisk zanechávají jakékoliv extrémní situace, například zásahy u dětí, velké množství zraněných, větší počet usmrcených, zásahy ve špatných povětrnostních podmínkách, ve špatně přístupném terénu. Bohužel život je daleko tvrdší než v právě probíhajícím seriálu Sanitka a zázraky se dějí opravdu vzácně.

Jak vnímáte součinnost a spolupráci se Záchrannou zdravotnickou službou v Karlovarském kraji?

Spolupráce je doufám k oboustranné spokojenosti. Centrum letecké záchranné služby řídí krajské zdravotnické operační středisko Plzeňského kraje. Po sloučení okresních dispečinků do jednoho krajského v Karlových Varech se zjednodušila a zrychlila komunikace s Plzní. Šedesát procent našich pacientů má závažné až kritické polytrauma a tam není času nazbyt.

Určitě i v tomto oboru trénujete…

Snažíme se pomocí dispečerských seminářů a okamžitých zpětných vazeb vytvářet tlak na zkracování tzv. pacientského času. To je čas od vzniku nehody do doby definitivního ošetření v nemocnici, která je toho schopna. Pacienty s poraněním mozku a hrudníku nemůže nemocnice v Karlových Varech ošetřit a právě ti mají v rámci polytraumatu největší benefit z maximálního zkrácení pacientského času.

A vaše prognóza do blízké budoucnosti?

Techniku v záchranné službě pravděpodobně nečeká výrazný posun, vybaveni jsou všichni téměř stejně. Je nutné klást důraz na řízení celého systému na úrovni dispečinků a minimálně v případě závažných traumat podřizovat zásah časovému hledisku. Myslím, že se nám společně daří tento čas zkracovat.