Azbuku v Karlových Varech začala na informačních a reklamních poutačích nahrazovat němčina. S pandemií covidu a válkou na Ukrajině se situace v lázeňském městě změnila a Rusů, kteří kdysi vytlačili německy hovořící klientelu, výrazně ubylo. A Karlovy Vary se tak snaží k původním hostům vrátit.

Oblíbenou destinací Rusů a jiných obyvatel z postsovětských zemí se Vary se staly v posledních - tedy v porevolučních letech. Podnikatelé, a to nejen hoteliéři, je vítali s otevřenou náručí. Azbukou je zvali na oběd, kávu, do obchodů, na kosmetiku, ale v ní jim nabízeli i nemovitosti k prodeji. Azbuka se stala neodmyslitelnou součástí celého lázeňského území a začala být trnem v oku nejen místním obyvatelům, ale i například i turistům z Německa. "Nastupující síla ruské klientely byla důvodem, proč do Karlových Varů přestali jezdit Němci v takovém počtu," říká historik karlovarského muzea Jan Nedvěd.

Matka, která útočila na své dvě malé děti nožem, u Okresního soudu v Karlových Varech.
Tragédie v Krkonoších budí vzpomínky. Vraždy dětí otřásly i Karlovarským krajem

Právě kvůli převažující ruštině v lázeňském centru se staly Karlovy Vary i terčem posměchu zbytku republiky. Na velké množství nápisů v azbuce opakovaně v minulosti upozorňovala i redakce Deníku. Zásadní zlom nastal ale až v době pandemie, kdy Rusové přestali cestovat a brány lázeňského města se těm, kteří bydlí v Rusku, definitivně uzavřely v únoru loňského roku po útoku na Ukrajinu.

"Doba se změnila. Azbuka z Karlových Varů mizí, a je to logické," komentuje situace primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). "My jsme velké množství azbuky na reklamních poutačích už v minulosti připomínkovali na radnici," reaguje šéf Asociace hotelů a restaurací Karlovarského kraje (AHR) Jan Kronika.

Azbuka tak při lákání do restaurací už nevede, převažuje němčina. Z lázní však zcela nezmizela. Zůstává ještě na starých poutačích, a to i na těch realitních, ačkoliv finanční transakce v oblasti nemovitostí jsou pro obyvatele Ruské federace na území České republiky v podstatě nereálné. Zřídka se objevuje i před restauracemi. Má to svůj důvod. Do Karlových Varů totiž stále Rusové jezdí, a to ti, co žijí v sousedním Německu. Právě na ně je cílená i reklamní kampaň v azbuce, kterou v listopadu v Německu zahájilo Infocentrum společně s AHR, a vzbudilo tím kritiku u některých opozičních zastupitelů. Podle Infocentra i AHR může ale právě tato klientela postavit karlovarské lázeňství znovu na nohy, protože je schopná strávit v Karlových Varech i několik týdnů v lázních.

Tiské skály umí být nebezpečné i v zimě.
Žena spadla v Krušných horách do skalní průrvy v Tiských stěnách

I když podle primátorky i ředitele Infocentra Josefa Dlohoše patřili Rusové už od cara Petra Velikého, který Karlovy Vary navštívil v letech 1711 a 1712, k tradičním lázeňským hostům, historik Nedvěd toto tvrzení dementuje. Do Karlových Varů mohli totiž mířit z Ruska jen elitní jednotlivci, a ne masy lidí dychtících po lázeňských procedurách. I v dobách normalizace byly oblíbenými právě u Němců. "Karlovy Vary se prezentují jako destinace oblíbená ruskou klientelou, což vychází především od dob cara Petra I. Velikého. Ten v Karlových Varech pobýval dvakrát v roce 1711 a 1712. Od té doby se město stalo povědomým v Rusku a začali se tu Rusové objevovat. Ale – jednalo se pouze o jednotlivce, a to ze šlechtických kruhů. V Rusku carové od Petra Velikého vládli absolutisticky, volný pohyb osob byl nemyslitelný. Proto vždy představovali Rusové jen minoritu všech návštěvníků, v 1. polovině 19. století asi 9 procent, kolem roku 1900 asi 11 procent všech hostů, a to až do roku 1914. Mezi válkami se tu Rusů objevovalo ještě méně, pouze emigranti, z bolševického Ruska téměř nikdo," upřesňuje historik karlovarského muzea a pokračuje: "Lázeňská klientela byla vždy tradičně největší z německy mluvících zemí, jako bylo Rakousko a Německo, což dává smysl, když byl Karlsbad německý. Dále tu pobývali hosté z Velké Británie, Itálie, Francie, z rakousko-uherského Balkánu, z Haliče Poláci a Židé, po roce 1900 také významnou měrou přijížděli hosté z USA a i z Ruska, kteří zde měli svůj konzulát."

Karlovy Vary si na nezájem turistů v posledních měsících stěžovat nemohou. Lázeňské ulice byly plné návštěvníků i o svátcích. Zněla tam nejen němčina, ale i ruština, italština a dokonce také řečtina.