Záchranný archeologický výzkum v místech plánovaných terénních úprav na ploše takzvaného Gängerova mlýna, který zanikl krátce po druhé světové válce, provedli v průběhu října pracovníci archeologického pracoviště Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Lokti ve spolupráci se společností Matana, zastupující Federaci židovských obcí. Vedoucím výzkumu byl Filip Prekop, terénní práce vedl Jan Vladař. Informovala o tom Inka Ratajová z Národního památkového ústavu v Lokti.

Hlavním důvodem výzkumu byla lokalizace a případná záchrana židovských náhrobků, kterými měl být vydlážděn dvůr mlýna v průběhu válečných let po roce 1938. Zdánlivě neuvěřitelný příběh byl terénními pracemi velice rychle potvrzen.

Celkem bylo zdokumentováno a vyzdviženo čtyřicet náhrobků, které byly druhotně ztesány a kladeny v souvislé ploše mezi hospodářské budovy areálu mlýna. Kromě náhrobků bylo lokalizováno i několik náhrobních podstavců poničených obdobným způsobem.

Další plánované práce budou spočívat v podrobném epigrafickém průzkumu a jejich současný stav posoudí restaurátor.

Náhrobky pocházejí z židovského hřbitova v Bečově nad Teplou, jehož téměř čtyři sta let stará historie byla takto násilně poznamenána.

V rámci jeho plánované revitalizace snad do budoucna dojde i k opětovnému pietnímu umístění objevených náhrobků.