Neustále se zvyšující cena zemního plynu visí nad Bečovem nad Teplou jako Damoklův meč. Pokud radnice nesežene dostatek odběratelů pro nově budované plynové přípojky, pak reálně hrozí, že zkolabuje celý obecní rozpočet. „V tom případě bychom museli Státnímu fondu životního prostředí vrátit půl druhého milionu korun, a to by byla smrtelná rána. Rozpočet obce činí 8,7 milionu korun a jenom 5,5 milionu jsou úvěry. Zda budeme muset část dotace vracet, to se dozvíme za několik dnů,“ uvedla starostka Olga Haláková (KDU–ČSL).

Na plynofikaci obdržel Bečov tři miliony korun. Ovšem pouze s podmínkou, že plynové přípojky bude využívat devadesát procent nových zákazníků. „I nepatrné zdražení zemního plynu je pro nás obrovský problém. Lidé nás upozorňují na to, že topení plynem je drahé a že se jim to nevyplatí. Snažíme se jim vysvětlit, že jde o investici do budoucna a o výrazné zlepšení životního prostředí, ale získat nové odběratele se nedaří. Ze 128 přípojek jich máme obsazeno pouze padesát procent,“ neskrývá obavy z budoucnosti starostka.

Podle informací Západočeské plynárenské je zvýšení ceny zemního plynu nepatrné. „Nejméně ceny vzrostou zákazníkům z kategorie domácností, přibližně o dvě procenta. Řádově si tak rodiny připlatí pouze desetikorunu za měsíc. Domácnosti, které využívají zemní plyn na ohřev užitkové vody a na vaření, si měsíčně připlatí asi 33 korun. V přepočtu tak včetně DPH ročně zaplatí 18.260 kroun,“ uvedl Jiří David, ředitel prodeje domácím maloodběratelům .

Přestože se bečovská radnice snaží o výhodnost plynového topení lidi přesvědčit, zároveň připravuje i další možnosti, jak z obtížné situace vybřednout. „Státní fond životního prostředí písemně zažádáme o zmírnění smluvních podmínek a snížení počtu nových odběratelů plynu,“ dodala starostka obce. Lidé už plynovému topení ale příliš nedůvěřují. „Plyn odebíráme několik let. Finančně je to pro nás ale natolik nevýhodné, že jsme začali přemýšlet o tom, že přejdeme zpět na uhlí a dům začneme znovu vytápět kamny,“ uvedl Josef Moucha z Bečova.