Studenti a kantoři, kteří mají v jídelně zajištěné obědy, si sem mohli dojít během pondělka pro náhradní stravu – obloženou bagetu. Využili toho nejen žáci, ale i učitelé. „Nevadí mi, že jsem dnes dostala jen bagetu. Důvody, proč se stávkuje, chápu a souhlasím s tím,“ komentovala situaci studentka primy Nela Hušková. „Nestávkuji, ale stávku podporuji. Myslím si, že naši zaměstnanci si zaslouží lepší platové podmínky,“ uvedl Petr Brhal, učitel výpočetní techniky a anglického jazyka.
Stávkujícím kuchařům není opravdu co závidět. Situací jsou zdrceni a neměli v pondělí ani příliš sílu vysvětlovat, jak těžko se jim žije. „Bereme sedmnáct tisíc čistého měsíčně. Já tu jsem 37 let, mně už je to celkem jedno, protože za chvíli jdu do důchodu. Kolegyně tu pracuje 12 let, kolega 25 let. Ano, všichni bereme v podstatě stejně a jak je vidět, nezáleží na tom, kolik let tu pracujeme. S platy se nikam neposouváme. Jak s tím vyjdeme? Musíme, nic jiného nám nezbývá,“ svěřila se jedna z kuchařek. Žádný ze zaměstnanců kuchyně si nepřál být jmenován.
„Pracujeme od půl šesté od rána a končíme v půl třetí. V kolik vstáváme? Já za deset minut čtyři, kolegyně ve čtyři, abychom tu mohli být včas,“ pokračovala další kuchařka. „Je to tak náročná fyzická práce, že nemáme ani pomyšlení na nějaký přivýdělek. Pokud bych měla pracovat jinde, do kuchyně už bych rozhodně nešla,“ dodala zaměstnankyně kuchyně. „Když se platy ještě sníží, kdo jim to tady za ty peníze bude dělat? Kdyby aspoň vybavení kuchyně bylo adekvátní. Ale to není. Dřeme tady na starých strojích. Konvektomat, který využíváme, ležel léta někde ve skladu. Kuchyně by potřebovala celkovou renovaci,“ uzavřeli kuchaři karlovarského gymnázia.
