Jaké novinky chystáte na letošní rok?

Rok 2019 je pro naši zahradu důležitý nejen v pokračování výsadeb exotických rostlin, ale především v zavedení identifikačního systému označení rostlin – jmenovek. Ve spolupráci se studenty České zemědělské univerzity byla vytvořena databáze stávajících exemplářů i nově vysazovaných rostlin, která je následně doplňována do evidenčního systému českých botanických zahrad.

Botanická zahrada v Bečově. | Video: Deník / Jana Kopecká

Zahrada funguje řadu let. Co považujete za největší úspěch?

Zcela určitě to, že se zahrada z dokonalého zapomnění stala opět vyhledávaným a hojně navštěvovaným místem, známým dnes již nejen v Karlovarském kraji, ale po celé republice. A také to, že Bečovskou botanickou zahradu jako instituci respektují i další odborné organizace, výzkumná pracoviště a univerzity.

V zahradě roste řada unikátních rostlin a stromů, které považujete za opravdu ty mimořádné?

Mimořádnost zahrady spočívá v zastoupení 100 let starých exemplářů dřevin a také v tom, že některé z nich jsou nejstarší u nás nebo mají zcela bezkonkurenční růstové parametry. Bečovská botanická zahrada byla místem, kde se poprvé u nás některé dřeviny a rostliny vysadily, prověřily se jejich vlastnosti a následně se začaly používat pro výsadby.

Které rostliny či stromy máte vy konkrétně nejraději a proč? Rostou také v zahradě?

V tomto směru nejsem příliš vyhraněn. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější částí zahrady bylo tzv. Beaufortské alpinum, budu se muset více zaměřit na skalničky, které jsou však velmi specifické a jejich pěstování i určování náročné. Ale člověk se musí celý život učit.

Jak je to s financemi?

Pravidelně využíváme dotace z programů Karlovarského kraje. Ročně se jedná řádově o desítky tisíc korun, nicméně v porovnání s ostatními botanickými zahradami je to zcela nesrovnatelné. Jsme totiž jediná takto velká botanická zahrada v Unii botanických zahrad České republiky, která není zřizovaná městem, krajem, univerzitou či ústavem, a údržbu a rozvoj platíme pouze z vlastní činnosti naší neziskové organizace.

Roční náklady fungování zahrady bez započítání mzdových prostředků jsou ve výši 1,5 milionu korun, což je pro nás velmi nemilosrdné a těžce dosažitelné. Od roku 2005 jsme v rámci dotací na obnovu zahrady využili téměř 6 milionů korun.

Zásadní pak byla podpora ze strany Místní akční skupiny Kraj živých vod ve výši 2,5 milionu korun na vybudování technických prvků. V loňském roce jsme pak za 750 tisíc korun vybudovali čistírnu odpadních vod a nové toalety, kde jsme použili jak finance vlastní, tak dotace Karlovarského kraje a Nadace ČEZ. Bohužel nám chybí sponzorství a rozsáhlejší firemní dárcovství…

Kolik u vás pracuje lidí? Je to dostatečné?

Personální krize je všeobecná. Naše zahrada zatím stojí na využívání institutu veřejně prospěšných prací a veřejné službě, bohužel i zde nekvalifikovaní pracovníci chybí. Máme 5 volných míst, která se nám nedaří obsadit. Nyní tak v zahradě v rámci údržby pracují pouze 4 lidé. Je to tedy nepoměr s dobou před druhou světovou válkou, kdy měla zahrada více jak 20 kvalifikovaných zahradníků.

Jak je to s brigádníky a workshopy u vás?

Brigádnická a dobrovolnická činnost v naší zahradě je dlouholetá, s většími i menšími úspěchy. Velmi dobře funguje firemní dobrovolnictví, nevýhodou je však poměrně malá četnost – tak šestkrát do roka. Zahrada se posunula k vědecké činnosti a je potřeba si uvědomit, že ve výsadbách s unikátními rostlinami je například pletí vysoce sofistikovanou prací, která může při špatném provedení způsobit nedozírné škody. Přivítali bychom více praxí od studentů z odborných škol všech úrovní.

Do zahrady jezdí i děti na výlety. Je zde možné přenocovat? Jaké jsou vaše nabídky pro školy či tábory? A je o to zájem?

Bečovská botanická zahrada je díky opravdu skvělé práci mé ženy a dalších lektorek místem vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci činnosti našeho ekocentra. Od jara do podzimu je zahrada plná dětí ze školek i škol na vlastních vzdělávacích programech. Naší snahou je v cenném a historicky významném území seznámit děti nejen s problematikou životního prostředí, ale i s daným místem a budovat tak u nich trvalý vztah k našemu krásnému, ale často podceňovanému Karlovarskému kraji. Naše zahrada je unikátní nejen v množství přírodních stanovišť (skály, rybník, mokřad, exotická část, monokulturní les, sad, suchomilné trávníky apod.), ale i v doprovodných aktivitách spočívajících v kulturním, společenském i sportovním vyžití.

Žádná zahrada nemá tolik dalších aktivit jako právě ta naše. Nikde jinde nenajdete ferratu, stejně tak tábořiště nebo koupání na Korunním rybníce s lodičkami. Nabízíme vlastní podsadové stany, týpí, letní kuchyni. Po celé léto u nás probíhají pobytové i příměstské tábory, které jsou již rok dopředu zamluvené. I pro běžné turisty nabízíme možnost přenocování ve vlastních stanech.

A jak je to s turisty – máte srovnání se začátky?

Roční statistiky od roku 2014, kde je vstup zpoplatněn, ukazují strmý nárůst návštěvnosti, za což jsme velmi rádi a vděční, nicméně je potřeba zmínit, že si uvědomujeme kapacitu místa i naše vlastní personální možnosti. Chceme, aby naše zahrada zůstala místem klidného poznávání i relaxace. Právě proběhlý Víkend otevřených zahrad a turistický pochod Z Bečova za minerálními prameny znamenaly návštěvnický rekord během jednoho dne, kdy zahradu navštívilo bezplatně více než 1500 osob. V roce 2018 k nám zavítalo včetně různých akcí více než 25 tisíc návštěvníků.

Proč jste se do obnovy zahrady vůbec pustil? Jste spokojený se svým dílem? Co je vaším cílem?

Jsem místní patriot, Bečov bych nikdy nevyměnil, i když mne velmi mrzí některé místní mezilidské poměry. Jak vždy říká můj táta – kdyby byli lidé v Bečově jako okolní příroda, byl by to ráj na zemi.

Jako Bečovák, a navíc zahradní architekt jsem považoval za otázku cti nejen osobní, ale i profesní pokusit se o záchranu tohoto jedinečného díla, které na 60 let zmizelo z paměti nejen odborníků, ale i místních. Je to neuvěřitelný příběh.

Hlavním cílem je opravdu soběstačné zajištění fungování zahrady, která by měla být respektována svými hodnotami a sbírkami v celoevropském kontextu. V nejbližší době bychom chtěli do organismu zahrady opět včlenit dnešní rybářské sádky, které byly v minulosti upraveny jako takzvaná Alpská louka. A hodně vzdáleným přáním je opětovné postavení expozičních skleníků. I ty ze zahrady zmizely a na jejich místě je dnes průmyslový areál.

Podporují vás známé osobnosti?

V roce 2018 se podařilo v rámci výročí 100 let od založení zahrady uskutečnit zcela jedinečné setkání osob spojených s historií i současností. Potkali se tak u nás přímí potomci zakladatelů zahrady, bratři Beaufort-Spontinové, starostka města Bečov nad Teplou, ředitel Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích, správce průhonického parku, ředitel Výzkumného ústavu Silva Tarouci pro krajinu a okrasné zahradnictví i já, jako současný ředitel zahrady. Jen nám chyběl nějaký potomek vrchního zahradníka Jana Kodýtka, který však umřel bezdětný. A proč Průhonice? Protože zetěm Jindřicha Beaufort- Spontin byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel průhonického parku. I díky němu se Bečovské botanické zahradě říkalo „Druhé Průhonice“. Je smutné domyslet, jak by dnes byla naše zahrada významná, kdyby ji nepotkal osud šedesátileté devastace a zapomnění po roce 1945.

Patrony zahrady jsou herci Arnošt Goldflam a Josef Polášek, kteří v roce 2009 natočili dokument Zapomenutý Bečov. Doporučuji naši zahradu přímo navštívit a poté dokument zhlédnout, aby si každý udělal představu o tom, jak se zahrada ve své obnově posunula. Věřím, že ne nadarmo jsme získali titul Nejkrásnější proměna v České republice 2014.