Jaké novinky chystáte na letošní rok?

Rok 2019 je pro naši zahradu důležitý nejen v pokračování výsadeb exotických rostlin, ale především v zavedení identifikačního systému označení rostlin – jmenovek. Ve spolupráci se studenty České zemědělské univerzity byla vytvořena databáze stávajících exemplářů i nově vysazovaných rostlin, která je následně doplňována do evidenčního systému českých botanických zahrad.

Zdroj: Deník / Jana Kopecká

Zahrada funguje řadu let. Co považujete za největší úspěch?

Zcela určitě to, že se zahrada z dokonalého zapomnění stala opět vyhledávaným a hojně navštěvovaným místem, známým dnes již nejen v Karlovarském kraji, ale po celé republice. A také to, že Bečovskou botanickou zahradu jako instituci respektují i další odborné organizace, výzkumná pracoviště a univerzity.

V zahradě roste řada unikátních rostlin a stromů, které považujete za opravdu ty mimořádné?

Mimořádnost zahrady spočívá v zastoupení 100 let starých exemplářů dřevin a také v tom, že některé z nich jsou nejstarší u nás nebo mají zcela bezkonkurenční růstové parametry. Bečovská botanická zahrada byla místem, kde se poprvé u nás některé dřeviny a rostliny vysadily, prověřily se jejich vlastnosti a následně se začaly používat pro výsadby.

Které rostliny či stromy máte vy konkrétně nejraději a proč? Rostou také v zahradě?

V tomto směru nejsem příliš vyhraněn. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější částí zahrady bylo tzv. Beaufortské alpinum, budu se muset více zaměřit na skalničky, které jsou však velmi specifické a jejich pěstování i určování náročné. Ale člověk se musí celý život učit.

Amfiteátr Loket
Léto bude nabité hudbou

Jak je to s financemi?

Pravidelně využíváme dotace z programů Karlovarského kraje. Ročně se jedná řádově o desítky tisíc korun, nicméně v porovnání s ostatními botanickými zahradami je to zcela nesrovnatelné. Jsme totiž jediná takto velká botanická zahrada v Unii botanických zahrad České republiky, která není zřizovaná městem, krajem, univerzitou či ústavem, a údržbu a rozvoj platíme pouze z vlastní činnosti naší neziskové organizace.

Roční náklady fungování zahrady bez započítání mzdových prostředků jsou ve výši 1,5 milionu korun, což je pro nás velmi nemilosrdné a těžce dosažitelné. Od roku 2005 jsme v rámci dotací na obnovu zahrady využili téměř 6 milionů korun.

Zásadní pak byla podpora ze strany Místní akční skupiny Kraj živých vod ve výši 2,5 milionu korun na vybudování technických prvků. V loňském roce jsme pak za 750 tisíc korun vybudovali čistírnu odpadních vod a nové toalety, kde jsme použili jak finance vlastní, tak dotace Karlovarského kraje a Nadace ČEZ. Bohužel nám chybí sponzorství a rozsáhlejší firemní dárcovství…

Kolik u vás pracuje lidí? Je to dostatečné?

Personální krize je všeobecná. Naše zahrada zatím stojí na využívání institutu veřejně prospěšných prací a veřejné službě, bohužel i zde nekvalifikovaní pracovníci chybí. Máme 5 volných míst, která se nám nedaří obsadit. Nyní tak v zahradě v rámci údržby pracují pouze 4 lidé. Je to tedy nepoměr s dobou před druhou světovou válkou, kdy měla zahrada více jak 20 kvalifikovaných zahradníků.

Jak je to s brigádníky a workshopy u vás?

Brigádnická a dobrovolnická činnost v naší zahradě je dlouholetá, s většími i menšími úspěchy. Velmi dobře funguje firemní dobrovolnictví, nevýhodou je však poměrně malá četnost – tak šestkrát do roka. Zahrada se posunula k vědecké činnosti a je potřeba si uvědomit, že ve výsadbách s unikátními rostlinami je například pletí vysoce sofistikovanou prací, která může při špatném provedení způsobit nedozírné škody. Přivítali bychom více praxí od studentů z odborných škol všech úrovní.

Na vodárně v Myslivnách u Božího Daru stavební firmy stále odstraňují sutiny z propadlé střechy.
Z vodárny stále odstraňují sutiny

Do zahrady jezdí i děti na výlety. Je zde možné přenocovat? Jaké jsou vaše nabídky pro školy či tábory? A je o to zájem?

Bečovská botanická zahrada je díky opravdu skvělé práci mé ženy a dalších lektorek místem vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci činnosti našeho ekocentra. Od jara do podzimu je zahrada plná dětí ze školek i škol na vlastních vzdělávacích programech. Naší snahou je v cenném a historicky významném území seznámit děti nejen s problematikou životního prostředí, ale i s daným místem a budovat tak u nich trvalý vztah k našemu krásnému, ale často podceňovanému Karlovarskému kraji. Naše zahrada je unikátní nejen v množství přírodních stanovišť (skály, rybník, mokřad, exotická část, monokulturní les, sad, suchomilné trávníky apod.), ale i v doprovodných aktivitách spočívajících v kulturním, společenském i sportovním vyžití.

Žádná zahrada nemá tolik dalších aktivit jako právě ta naše. Nikde jinde nenajdete ferratu, stejně tak tábořiště nebo koupání na Korunním rybníce s lodičkami. Nabízíme vlastní podsadové stany, týpí, letní kuchyni. Po celé léto u nás probíhají pobytové i příměstské tábory, které jsou již rok dopředu zamluvené. I pro běžné turisty nabízíme možnost přenocování ve vlastních stanech.

A jak je to s turisty – máte srovnání se začátky?

Roční statistiky od roku 2014, kde je vstup zpoplatněn, ukazují strmý nárůst návštěvnosti, za což jsme velmi rádi a vděční, nicméně je potřeba zmínit, že si uvědomujeme kapacitu místa i naše vlastní personální možnosti. Chceme, aby naše zahrada zůstala místem klidného poznávání i relaxace. Právě proběhlý Víkend otevřených zahrad a turistický pochod Z Bečova za minerálními prameny znamenaly návštěvnický rekord během jednoho dne, kdy zahradu navštívilo bezplatně více než 1500 osob. V roce 2018 k nám zavítalo včetně různých akcí více než 25 tisíc návštěvníků.

Ilustrační fotografie.
Tip Deníku: Co vše dal Jáchymov světu

Proč jste se do obnovy zahrady vůbec pustil? Jste spokojený se svým dílem? Co je vaším cílem?

Jsem místní patriot, Bečov bych nikdy nevyměnil, i když mne velmi mrzí některé místní mezilidské poměry. Jak vždy říká můj táta – kdyby byli lidé v Bečově jako okolní příroda, byl by to ráj na zemi.

Jako Bečovák, a navíc zahradní architekt jsem považoval za otázku cti nejen osobní, ale i profesní pokusit se o záchranu tohoto jedinečného díla, které na 60 let zmizelo z paměti nejen odborníků, ale i místních. Je to neuvěřitelný příběh.

Hlavním cílem je opravdu soběstačné zajištění fungování zahrady, která by měla být respektována svými hodnotami a sbírkami v celoevropském kontextu. V nejbližší době bychom chtěli do organismu zahrady opět včlenit dnešní rybářské sádky, které byly v minulosti upraveny jako takzvaná Alpská louka. A hodně vzdáleným přáním je opětovné postavení expozičních skleníků. I ty ze zahrady zmizely a na jejich místě je dnes průmyslový areál.

Podporují vás známé osobnosti?

V roce 2018 se podařilo v rámci výročí 100 let od založení zahrady uskutečnit zcela jedinečné setkání osob spojených s historií i současností. Potkali se tak u nás přímí potomci zakladatelů zahrady, bratři Beaufort-Spontinové, starostka města Bečov nad Teplou, ředitel Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích, správce průhonického parku, ředitel Výzkumného ústavu Silva Tarouci pro krajinu a okrasné zahradnictví i já, jako současný ředitel zahrady. Jen nám chyběl nějaký potomek vrchního zahradníka Jana Kodýtka, který však umřel bezdětný. A proč Průhonice? Protože zetěm Jindřicha Beaufort- Spontin byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel průhonického parku. I díky němu se Bečovské botanické zahradě říkalo „Druhé Průhonice“. Je smutné domyslet, jak by dnes byla naše zahrada významná, kdyby ji nepotkal osud šedesátileté devastace a zapomnění po roce 1945.

Patrony zahrady jsou herci Arnošt Goldflam a Josef Polášek, kteří v roce 2009 natočili dokument Zapomenutý Bečov. Doporučuji naši zahradu přímo navštívit a poté dokument zhlédnout, aby si každý udělal představu o tom, jak se zahrada ve své obnově posunula. Věřím, že ne nadarmo jsme získali titul Nejkrásnější proměna v České republice 2014. 

Ilustrační foto
Lupič kradl přímo z rukou