„Tato idea není nová, možná je nově pochopená,“ uvedl náměstek Jiří Klsák (KOA). Most pochází z roku 1869 a podle něj má potenciál stát se technickou kulturní památkou. Druhým problémem, který město v souvislosti s Chebským mostem řeší, je odložení stavby Integrovaného dopravního terminálu. Do té by se město mohlo pustit, až se vyřeší všechny připomínky. Vedení karlovarského magistrátu totiž od zadání dalších dvou studií na místa, kde by tento terminál mohl vyrůst, ustoupilo. První se měla týkat nynějšího dolního nádraží, druhá jeho rozdělení mezi dolní nádraží a tržnici. Tlak odborníků z komise architektury a městského strategického výboru tak město vyslyšelo.

„Variantní studie nezadáváme, protože je nikdo nechce,“ vysvětlil primátor Petr Kulhánek (KOA). Za jednu tuto studii mělo město zaplatit přibližně 700 tisíc korun. Karlovy Vary tak mají dokončenou jedinou studii, která počítá se stavbou terminálu v obchodně-správním centru, a to v ulici Varšavská a Horova. Celý proces je ale nyní zastaven, protože kraj se musí vypořádat s několika námitkami kvůli podjatosti. Podle primátora Kulhánka jde o krkolomný proces, protože podjatí mají být jednotliví úředníci stavebního úřadu. „Podle mých informací žádal kraj o odbornou poradu i ministerstvo,“ doplnil primátor Kulhánek.

Na stavbu dopravního terminálu chtělo město získat evropské dotace z takzvaného Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) a od tohoto záměru neustoupilo. „Pravidla nám nyní nedovolují pokračovat, ale evropské dotace běží pro náš Integrovaný plán rozvoje území do roku 2022. Když se situace kolem Integrovaného dopravního terminálu vyjasní, pak tyto finance využijeme. Nebo je přesměrujeme na jiné přestupní terminály v Karlových Varech, na stanice veřejné dopravy či na financování prostoru před horním nádraží,“ doplnil primátor.

Proti výstavbě dopravního terminálu ve Varšavské a Horově ulici se zvedla mezi lidmi vlna nevole. Hlas proti pozvedli především odborníci, ať už architekti, stavební inženýři či hydrogeologové.