Výuka se z nebezpečných prostor přesunula okamžitě po zjištění stavu do novější části školy a budova byla uzavřena. A zřejmě ji čeká demolice, což vyvolalo vlnu nevole. My jsme se proto Jaroslava Bradáče (SPO), krajského náměstka pro školství, zeptali:

Jak jste po těchto varovných informacích o stavu školy postupovali?
Hned poté jsme si nechali zpracovat odborný posudek a projekt proveditelnosti, z něhož vyplývá, že by jen oprava takzvané podstaty budovy, tedy zachování obvodových zdí a jinak vybourání kompletního vnitřku objektu, vyšla na 350 milionů korun bez DPH.

Kraj už avizoval, že starou, poškozenou budovy keramky bude zřejmě nutné zbourat. Změnilo se na tom něco?
V případě, kdy máme od statika černé na bílém, že je budova v tak špatném stavu, že ohrožuje zdraví a život obyvatel budovy, jsme povinni zajistit, aby už do ní studenti nevkročili, protože jde zejména o jejich bezpečí. A v druhé řadě, jestliže dostaneme odborný posudek, z něhož plyne, že za horentní sumu zůstane zachován prakticky jen skelet historické budovy, a ještě ne celý, takže nebude už v budoucnu prakticky co chránit, musíme řešit, zda má vůbec smysl takové obrovské peníze vynaložit.

Právě proto kraj poslal žádost na Ministerstvo kultury o zrušení prohlášení budovy za kulturní památku, aby mohl případně v budoucnu rozhodnout o její demolici. K tomu nechal zpracovat další posudek, tentokrát z ČVUT, který má popsat možnost statického zajištění i míru nutných stavebních zásahů a jejich dopad na historické stavební konstrukce. Ten bychom měli mít v ruce tento pátek 25. srpna.

Jenomže demolici staré budovy školy kritizují jak představitelé Karlových Varů, tak památkáři. Ti tvrdí, že to není nutné.
Ano, náš postup, přestože je naprosto logický, vyvolal negativní reakci karlovarského primátora Petra Kulhánka i jeho náměstka Jiřího Klsáka, který přišel s tvrzením, že špatný stav budovy nezapříčinil vadný hlinitanový beton, jak uvádí odborný posudek. Primátor navíc zmiňuje, že „půlka Karlových Varů“ byla kdysi postavena ze stejného materiálu.

Za „neodůvodněný“ považuje návrh demolice i pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti. Chápu postoj „památkářů“ jejich cílem a úkolem bude vždy a do posledního dechu chránit každou, byť sebevíce zdevastovanou památku a nepřísluší mi vést s nimi z mé strany naprosto laickou polemiku, i když podloženou odbornými posudky. Nechápu ovšem jednoznačně odmítavý postoj primátora a jeho náměstka kdyby vlastníkem budovy bylo město, a ne kraj, a měli za ni zodpovědnost, mluvili by stejně?

Co tedy nyní zbývá? Pokusíte se o domluvu, nebo jste přesvědčen o tom, že jiné řešení než bourání zřejmě nenajdete?
Kraji teď nezbývá než čekat na stanovisko Ministerstva kultury a v případě, že bude sejmuta památková ochrana, rozhodnout o tom, zda za každou cenu a s vysokými náklady budovu „udržet“, nebo nebezpečný objekt zlikvidovat a zabývat se plánem na vybudování nové školy. V době čekání tedy nabízím přestaňme na sebe vykřikovat v novinách, i když před volbami se to tak dělá, a pojďme zasednout ke společné diskusi vedení kraje, vedení města i Národního památkového ústavu o vzniklé situaci. A věřte, že si rád poslechnu nápady a návrhy „druhé strany“. Diskuse však musí vést v přiměřeném čase k racionálním závěrům.

A co se studenty? Čas do začátku nového školního roku se rychle krátí…
Právě proto je jedno jisté už teď školu stejně budeme muset vystěhovat do náhradních nebo úplně nových, to ještě nevíme, prostor. A její žáci by měli mít plnohodnotné zázemí co nejdřív.

Studenti, ilustrační foto
Keramka asi půjde k zemi. Oprava by se prodražila