Jedině spoluvlastníci domu v karlovarské ulici Krále Jiřího, ve které sídlí mateřská škola, se mohli ucházet o tři městské byty, jež se uvolnily v podkroví. Nejen předseda bytové komise, zastupitel Jaroslav Borka (KSČM), ale i předsedkyně sdružení Eva Guhová varovali, že to není možné. Město mělo byty podle nich nabídnout v rámci standardního výběrového řízení, do kterého se mohou přihlásit všichni Karlovaráci, kterí nevlastní žádnou nemovitost. Poté, co na tuto skutečnost upozornil Karlovarský deník, se situace kolem volných městských prostorů zásadně změnila.

„Budeme muset nejspíš revokovat usnesení rady. Před několika dny jsme zjistili, že prostory byly sice od roku 1962 užívány jako byty, jako byty ale nikdy nebyly zkolaudovány,“ vysvětloval náměstek karlovarské primátorky Tomáš Hybner (ČSSD). Podle něho nemohou být prostory nabídnuty zájemcům jako byty. „Stavební úřad by je totiž jako bytové jednotky nezkolaudoval. Realitní kancelář, která objekt spravuje, už dostala pokyn, aby připravila změnu prohlášení vlastníka,“ upřesnil Hybner.

Tím je město a lidé, kteří si koupili byty v daném domě. Jak doplnil, z podkroví tak zřejmě vzniknou společné nebytové prostory. Změnilo by město podmínky přidělení bytů, kdyby se nepřišlo na to, že prostory jako byty nikdy nebyly zkolaudovány? „Nabídli bychom je i tak spoluvlastníkům domu. Město by v takovém případě nepochybilo. Ani bytová komise s tím neměla problém,“ dodal náměstek Hybner. Předseda komise Borka s tím ale nesouhlasí. „Takový postup bychom podporovali jen tehdy, pokud by šlo naopak o nebytové prostory.

V případě bytů jsme jednoznačně prosazovali výběrové řízení,“ namítl zastupitel Borka. Ten příliš nevěří tomu, že by v domě vznikly společné nebytové prostory. „Vedení města tomu ale věří. Kdyby bylo podkroví přestavěno třeba na kanceláře, tak mi to tak ani nevadí. Mám ale obavy, aby tu nakonec přece jen byty nevznikly,“ uzavřel Borka.