Unikátní objev se v říjnu podařil archeologům loketského pracoviště Národního památkového ústavu. Na pozemku někdejšího Horního Gängerova mlýnu objevili zatím čtyři desítky náhrobků z bečovského židovského hřbitova. Jimi byl po roce 1938 vydlážděn dvůr mlýna.

„Vycházeli jsme z toho, co se vyprávělo mezi lidmi,“ uvedl vedoucí výzkumu Filip Prekop, který společně s Janem Vladařem, vedoucím terénních prací na projektu pracoval.

„Předpokládáme, že náhrobních desek bude v lokalitě nedaleko Bečově přibližně stovka, možná dvě,“ doplnil Prekop. Na někdejším židovském hřbitově v Bečově ovšem bylo náhrobků podstatně více. První písemná zmínka o hřbitově je totiž z roku 1662, a pohřbívalo se zde až do druhé světové války. „Osud náhrobních kamenů byl pohnutý. Zlomky některých byly použity při zakrývání trativodu v Bečově, dva jsou v inventáři bečovského hradu a zámku,“ potvrdil archeolog.

Záměrem nejen Národního památkového ústavu, ale také společnosti Matana, která zastupuje Federaci židovských obcí, je v budoucnu opět umístit nalezené náhrobky v Bečově. Nejbližším úkolem archeologů ovšem je podrobný epigrafický průzkum a posouzení současného stavu náhrobků restaurátorem.

„Pevně věřím, že se podaří projekt opětovného pietního umístění náhrobků v Bečově dotáhnout do konce. Už jenom proto, že motiv výzkumu nevzešel pouze od historiků, ale také ze strany židovské obce. Jednali jsme s vedením města, a máme už přislíbenou podporu při realizaci tohoto projektu. Čeká nás konzultace a konkretizace záměru. Zatím jsme ve stádiu příprav, ale vše je, jak se zdá, na dobré cestě,“ dodal Filip Prekop.