Zásoby jídla i drogerie poté putovaly z potravinové banky charitativním a neziskovým organizacím v našem kraji. Pomoc se vloni dostala ke klientům azylových zařízení, nízkoprahových center, nocleháren nebo domů klidného stáří. Do fungování Potravinové banky Karlovarského kraje nás nechal nahlédnout její ředitel Milan Hloušek.

Máte za sebou sbírku potravin, která v Karlovarském kraji vynesla více než 12 tun zboží. Nyní jsem ale zaznamenal, že výtěžek byl ve finále ještě o něco bohatší. Co to způsobilo, a jaký je tedy konečný výsledek sbírky?

Při listopadové sbírce naši dobrovolníci v prodejnách v Karlovarském kraji nashromáždili 12,3 tuny potravin. Když jsme k tomu po týdnu připočetli výtěžek sbírky z drogerií dm a z dalších statických sbírek, dostali jsme se na úžasných 14,3 tuny.

A je to rekord?

Skoro. Doposud nejvíce jsme v našem kraji při sbírce nashromáždili 14,5 tuny. Ale to nevadí. O statistiky tady vůbec nejde. Důležité je, co se podařilo. Nikdo totiž dopředu nemohl vědět, jak sbírka dopadne. Za tak extrémně náročných podmínek se totiž ještě nikdy nekonala. Také se nedalo předpovídat, jak vstřícní budou dárci. Doba je složitá a ne každý si může dovolit zaplatit nákup navíc. Proto si cením každé konzervy, co do našeho skladu doputovala. Přiznám se, že tak velkou vlnu solidarity jsem nečekal. Na druhou stranu jsem věděl, že pokud by sbírka nedopadla dobře, byl by to průšvih. Naštěstí lidé vyslyšeli volání o pomoc a pomohli naplnit prázdné sklady potravinových bank. A já jim za to moc děkuji.

Za celou republiku ale rekord padl.

Ano, celorepublikově byla sbírka historicky nejúspěšnější. Vynesla úžasných 520 tun potravin a 130 tun drogerie. To tady opravdu nikdy nebylo.

Jak dlouho vám zásoby ve skladu vydrží?

Se zásobami musíme vydržet nejméně do jarní sbírky potravin. Zároveň ale musíme pořád sledovat aktuální situaci a v případě nutnosti omezit výdeje. Tak jako tomu bylo vloni na jaře, když vypukla epidemie koronaviru a sbírka potravin se nemohla uskutečnit. Naštěstí nám pomohly obchodní řetězce, které potravinovým bankám darovaly velké množství trvanlivých potravin. Také dnes musíme být dobrými hospodáři. Ano, máme plný sklad, ale to neznamená, že můžeme hýřit. Ne, musíme i nadále šetřit. V zimě přibývá i více klientů – zejména lidí bez domova.

Jak to v potravinové bance vypadalo před vánočními svátky?

To byl šrumec. Jezdila k nám jedna organizace za druhou a my se téměř nezastavili. Ale máme radost, že můžeme pomáhat. Když pak slyšíme, jak nadšené byly děti z mikulášských balíčků nebo jak se díky potravinové pomoci podařilo nasytit rodinu, která zůstala bez koruny, tak nás to opravdu moc potěší. Napilno jsme měli až do Vánoc, ale teď bychom si i my rádi aspoň trochu odpočinuli.

Jaký byl ten uplynulý rok? Myslím z pohledu lidí, kteří rozdělují potravinovou pomoc?

Už od začátku epidemie jsme věděli, že se spoustě lidí doslova obrátí život naruby a my jim musíme pomoci. Pokud to bylo v našich silách a možnostech, vezli jsme nějaké potraviny i třeba zdravotníkům nebo hasičům. Rádi jsme se zapojili do potravinové sbírky pro složky integrovaného záchranného systému, za což jsme od Hasičů České republiky obdrželi čestné uznání. Naše potravinová banka je i dnes připravená pomoci v oblasti zabezpečení nouzového stravování pro obyvatelstvo postižené mimořádnou událostí. Jsme totiž zařazeni do poplachového plánu

Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje.

Co mám udělat, pokud bych chtěl potravinové bance pomoci jako dárce?

Prosím, pokud nám chce někdo pomoci, může mi zavolat nebo napsat. Já pak dárcům říkám, co je vhodné darovat a co se nehodí. Například není možné, aby nám někdo donesl zásoby ze své spižírny. Mělo by se jednat o nově zakoupené zboží. My totiž zodpovídáme za to, že potraviny, které dál rozdáváme, nejsou nijak závadné.

Jsme bývalí kolegové a několik let jsme pracovali v jedné redakci. Při položení poslední otázky si proto dovolím tykání. Vím, že kromě řízení potravinové banky taky píšeš knížky. Inspirovala tě koronavirová epidemie ve tvé tvorbě?

Na podzim vyšel mezinárodní almanach sestavený z děl napsaných v době nouzového stavu, pojmenovaný „Dekameron 2020“. Kniha obsahuje 100 povídek a vznikla na popud Obce spisovatelů České republiky. Vedle českých autorů se zapojili i tvůrci z několika dalších evropských zemí včetně Slovenska, Německa a Velké Británie. Já jsem přispěl povídkou „Corona voodoo“. Jedná se o tajuplný příběh z prostředí potravinové banky, pojatý jako groteska. Mým cílem bylo čtenáře hlavně pobavit. No, snad se mi to podařilo. A Dekameron proto, že při epidemii moru ve Florencii v polovině 14. století vznikl Boccacciův Dekameron, tedy soubor sta kratochvilných příběhů vyprávěných v izolaci k ukrácení karantény.