Chce se mi věřit, že Goethovku už nikdy nenechají zchátrat

První z nich je určitě fakt, že tato 42 metrů vysoká rozhledna byla postavena během jednoho roku v letech 1888 až 1889. Další zajímavostí je, že v minulosti mnohokrát změnila své jméno a několikrát byla uzavřena pro svůj špatný stav. Původně se rozhledna jmenovala Stefaniewarte podle arcivévodkyně Štěpánky Belgické. Následovalo přejmenování na Stifterovu rozhlednu po česko-rakouském spisovateli Adalbertovi Stifterovi a asi nejhorší jméno nesla vyhlídka po druhé světové válce, kdy se jmenovala Stalinova.

Nynější jméno dostala v roce 1957, podle německého básníka Johanna Wolfganga von Goetha. Ten údajně při procházce na výšinu, vyslovil myšlenku o místě příhodném pro stavbu rozhledny. Už v roce 1960 byla ale vyhlídka uzavřena a trvalo to dlouhých deset let, než byla zrekonstruována a znovu otevřena včetně kavárny. Koncem devadesátých let byla rozhledna opět opuštěna a poslední pokus o její znovuotevření byl v roce 2004. Neuběhly ale ani dva roky a Goethovka byla opět bez provozovatele a ponechána takříkajíc svému osudu. Občas si na ni někdo vzpomněl a občas přiznal, že by bylo fajn rozhlednu opravit, ale peněz se nedostávalo.

Až v roce 2017 město využilo dotací a dokázalo dát dohromady třiatřicet milionů korun na kompletní rekonstrukci. Ta skončila před pár dny a musím říci, že vše vypadá velmi zdařile. Chce se mi proto věřit, že Goethova vyhlídka bude turistům i Karlovarákům dlouho sloužit jako místo pro setkávání, procházky a odpočinek. Chce se mi věřit, že by z rekonstrukce měli radost i původní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer a chce se mi věřit, že budoucí městští radní a zastupitelé ji už nikdy nenechají zchátrat…

Za vodu si někde připlatíme