Dodává, že křivka úmrtnosti prakticky kopíruje křivku počtu nových případů bohužel i nyní stejně jako v 70. letech. I přes všechny možnosti, které má moderní medicína k dispozici, počty pacientů s touto diagnózou narůstají. Prognóza je taková, že v roce 2030 bude rakovina slinivky břišní druhou nejčastější příčinou smrti mezi všemi zhoubnými nádory.

Operaci podstoupila i paní Ilona

„Myslela jsem si, že mám hodně dlouhý život před sebou a že i přes nějaké karamboly posledních let mě už nic jen tak nerozhodí. To jsem se ale ovšem mýlila. Po několikadenních bolestech břicha jsem navštívila praktickou lékařku, odcházela jsem s léky na nadýmání a zažívání. Když mě ale i po týdnu stále provázela bolest břicha i zad a hlavně se objevilo zažloutnutí bělma očí a i pokožky, tak mě již paní doktorka poslala na odběry krve. Ještě tentýž den, pár hodin po odběrech krve mi zvonil telefon s tím, že musím ihned do nemocnice na dovyšetření, neboť hodnoty mých jaterních testů jsou alarmující," vzpomíná devětapadesátiletá paní Ilona.

Denní stacionář na onkologické a radioterapeutické klinice.
Stacionář pro onkologické pacienty se rozšířil, podívejte se

Po podrobném rozboru krve a sonu břicha byla diagnóza „nespecifický tumor slinivky”, což znamenalo hospitalizaci spojenou s koloběhem dalších vyšetření. „V tu chvíli mi bylo jasné, že je zle…, tumor, už jen to slovo - hned jsem si ho zakázala vyslovovat!!! – takže to byl prostě „žabák” na mojí slinivce, a to je průšvih. Bylo mi řečeno, že je šance na operaci, a já se začala vážně modlit, aby to vše dobře vyšlo a bylo možné mě operovat. Po potřebných vyšetřeních a CT se pan přednosta chirurgické kliniky profesor Jiří Moláček rozhodl pro operaci, pro odstranění žabáka. Dostala jsem šanci, i když mi ale pan profesor na rovinu řekl, co vše takovýto zákrok obnáší a jaká může nést rizika. Svým profesionálním, ale především lidským a upřímným přístupem mi dal víru v to, že vše dobře dopadne. Pár dní nato proběhla náročná operace, v mém případě sice úspěšně, ale už bohužel ne bez pooperačních komplikací, kdy jsem zůstala téměř dva týdny v kómatu, kdy mi kolabovalo tělo a nebylo možné mě probudit. Zřejmě si moje tělo potřebovalo hodně odpočinout anebo se rozhodovalo, kde vlastně chce být, ale kdo ví, důležité je to, že jsem díkybohu zpátky. Pan profesor mi tímto dal druhou šanci na život a neskutečně profesionální tým chirurgické jednotky JIP, kde pracují lidé se srdcem na správném místě, od vedoucího lékaře až po paní uklízečku, mě do toho nového života doslova vyhnal mílovými kroky, za což jim všem patří obrovské děkuji. Pan profesor bude navždy pro mě mým andělem a já mu slibuji, že nepromarním ani den," říká paní Ilona.

V nárůstu počtu operací hraje roli několik faktorů

Zaprvé to je už zmiňovaný trvalý narůst výskytu tohoto onemocnění. "Zadruhé jsme v kontaktu s řadou pracovišť nejen v našem kraji, která nám pacienty aktivně do péče předávají. Pokud pacient nepodstoupí radikální operační výkon, přežití se bohužel pohybuje v řádech měsíců. Pokud se podaří nádor chirurgickou cestou odstranit, délka přežití se pohybuje v řádech roků. Pro nemocné, kteří si na internetu najdou informace o tomto onemocnění s nepříznivou prognózou u inoperabilních nálezů, je vidina dožití v řádech let velkou nadějí. I vzhledem k tomu, že nikdo z nás neví, k jakému objevu v onkologické léčbě může kdykoliv dojít," říká profesor Moláček.

Rozsáhlejší operační výkony u hraničních nálezů

Skutečně pokročilé nádory podle něho už nelze radikálně řešit. „Nabízíme nemocným tzv. paliativní výkony, které směřují ke zlepšení kvality života. Faktem ale je, že v současné době provádíme rozsáhlejší operační výkony u hraničních nálezů než v minulosti. Operujeme už rutinně i v případech, kdy nádor zasáhne portální žílu, kterou resekujeme a nahrazujeme. Jedná se o velice komplikovanou operativu, která byla v minulosti kontroverzní, dnes je však celosvětově akceptována a v kvalitních pankreatických centrech je běžně prováděna," zdůrazňuje profesor Moláček. Dodává, že přitom spolupracují s řadou dalších klinik a oddělení fakultní nemocnice.

Plzeňská nezisková organizace Maminy s rakovinou představilva svůj nový fotoprojekt To jsme my - Maminy s rakovinou. Ilustrační snímek
Spolek Maminy s rakovinou pořádá rodinný rekondiční program ve Žluticích

Na léčbě se podílí tým odborníků ve specializovaném centru, který se snaží stanovit optimální léčbu a je k dispozici pacientům nejen z celých západních Čech. „Začíná to gastroenterology, kteří se podílejí na diagnostice, stejně tak rentgenologové nám časně provádějí veškeré nutné zobrazovací metody a náš rozhodovací postup končí finální diskusí s onkologem, kdy musíme rozhodnout, jaká léčba je pro pacienta smysluplná. Skutečně výbornou spolupráci máme s onkologickou a radioterapeutickou klinikou, která v případě potřeby neodkladně zahájí eventuální neoadjuvantní léčbu, a to u lokálně pokročilých nádorů, kdy se shodneme, že tento postup bude pro nemocného benefitem. Neoadjuvantní léčba je protinádorová léčba, která se podává jako první krok k potencionálnímu zmenšení zhoubného nádoru před plánovanou operací. Může se obecně jednat o chemoterapii, radioterapii, hormonální léčbu atd. U karcinomu slinivky se jedná nejčastěji o několik sérií chemoterapie a je to relativně nový koncept léčby konkrétně u této malignity. Ve světě již proběhlo několik studií se slibnými výsledky," vysvětluje profesor Moláček.

Základem je dobře informovat pacienta a včasná diagnostika

Lékaři nemocným nezastírají, že se jedná o náročný výkon s možnými komplikacemi. "Dobře informovaný a motivovaný pacient je základem úspěšné spolupráce. Jsou pacienti, kteří se rozhodnou dát si ve zbytku života své věci do pořádku a nechtějí komplikované léčení podstoupit. Jiní se rozhodnou udělat všechno pro to, aby nad nemocí zvítězili. A šance je, byť není někdy velká. A opravdu je to z velké části i o přístupu k nemoci, o víře v uzdravení, pozitivním myšlení a podobně," zdůrazňuje profesor Moláček.

Onkologický stacionář zvýšil kapacitu:

Zdroj: Nová Alena

Pro zvládnutí rakoviny slinivky je podle něho důležitá hlavně velmi časná diagnostika. "Ideální by bylo, kdyby už při sebemenším podezření na rakovinu slinivky nemocný podstoupil adekvátní vyšetření, problém však je, že symptomy jsou často nespecifické a nemocní jim zpočátku nepřikládají váhu. Po diagnostice pak musí přijít velmi rychle operační výkon, je-li onemocnění ve stadiu, které lze chirurgicky řešit," uvádí profesor Moláček.

Chirurgická klinika se podílí také na výzkumu

Odbornicí mimo jiné řeší ve výzkumu otázku, zda je větší šance odhalit časné stádium nemoci zobrazovacími metodami nebo zda je naděje najít specifický marker v krvi, jenž by nemoc odhalil včas, případně alespoň na ni vyslovil podezření. "To se však zatím nedaří nikde na světě. Podobné otázky jsme řešili například na světovém kongresu jaterní a pankreatické chirurgie v Kapském městě, který se konal v polovině května," uzavírá přednosta chirurgické kliniky.

Denní stacionář na onkologické a radioterapeutické klinice: