Minimálně rok potrvá příprava podkladů, aby se Krušné hory mohly stát chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Kde konkrétně se má významná lokalita nacházet, není podle iniciátorů nyní ani tak důležité. Například podle karlovarského přírodovědce Vladimíra Melichara jde především o sladění priorit ." A to na všech zúčastněných stranách - tedy na území Karlovarského a Ústeckého kraje a také na německé straně," říká přírodovědec.

Minulý týden vznikla k záměru pracovní skupina. Do té budou nominováni zástupci komise, samosprávy, odborné veřejnosti a pracovníků odborů životního prostředí a místního rozvoje. Předsedou pracovní skupiny se stal Petr Krása (STAN). Na založení a definici pracovní skupiny se podílel Robin Beitl (Piráti), Karel Nykles (Piráti), Petr Adamec (Piráti), Vladimír Melichar (KDU-ČSL), Jan Kuchař (STAN), Karel Jakobec (ODS) a Petr Krása (STAN). Myšlenka vzniku CHKO není ovšem jen politickou zásluhou, ale stojí za ní i lidé, jimž není osud Krušných hor lhostejný, například spisovatel Petr Mikšíček. Prvním impulsem bylo spuštění petice, a to on-line formou petici, kterou zveřejnili na webových stránkách chkokrusnehory.cz krajský radní Ústeckého kraje Michal Kučera, senátoři Přemysl Rabas a Miroslav Balatka, krajská zastupitelka Karolína Žákovská, starostka obce Blatno Iveta Rabasová Houfová a spisovatel Petr Mikšíček. Do konce května už ji podepsalo více než dva tisíce lidí. Petice má posílit pozici žadatelů o CHKO při jednání s ministerstvem životního prostředí a vládou.

V poslední době přibývá velkých projektů, které se mají v Krušných horách realizovat: Skywalk na Klínovci, velká výstavba domů v Loučné pod Klínovcem, těžba granitu v Potůčkách nebo výstavba rodinných domů na Rýžovně. To je jen výčet několika aktuálních záměrů. "Rašeliniště, horské louky, květnaté bučiny a obnovené horské lesy, nebo větrné elektrárny, developerské projekty určené pro úzkou skupinu občanů a SkyWalk. To vše může být synonymem jednoho z našich nejkrásnějších, přírodně a krajinářský cenných pohoří," říkají Piráti Karlovarského kraje.

"Krušné hory jsou naprosto výjimečným celkem, je to fenomén, který nemá v České republice obdoby. Je potřeba ho ochránit a myslím si, že právě teď na to dozrála doba. Musíme přece udržet to krásné přírodní zázemí, které je doplněno horskou, hornickou i místní kulturou. Vždyť Boží Dar je nejvýše položeným českým městem. Právě v tak vysoké nadmořské výšce jsou pozůstatky těžby, a to nikde jinde v republice nenajdete. A přesto i v takové výšce jsou Krušné hory obydlené," vysvětluje člen pracovní skupiny Melichar, podle něhož měly Krušné hory dlouhé roky stigma jako lokalita s poškozenou přírodou. "To už ale dávno neplatí. Dnes je ale potřeba sladit ochranu přírody a zájmů obcí i investorů," dodává.

Trochu jiný pohled na věc má božídarský starosta a senátor Jan Horník (STAN). Ten už podle svých slov řeší vznik CHKO v Krušných horách delší dobu a současné záměry jsou podle něho spíše honěním bodů před volbami do Poslanecké sněmovny. "Ta iniciativa není nic nového. My se pravidelně scházíme s ochranáři jak z CHKO Slavkovský les tak Agenturou ochrany přírody Karlovy Vary, kde řešíme právě i tuto otázku. Konkrétně nám jde o ochranu pásma od Božího Daru přes Černý potok až k Potůčkám. V rámci této nové iniciativy jsem osloven nebyl. Určitě mi nevadí, že nás někdo předběhl," poznamenává Horník.

Ten už před pár dny organizoval schůzku se starosty obcí, kterých se má CHKO týkat. "Jsem pro ochranu této významné lokality. Aby byly Krušné hory vyhlášeny CHKO, musíme znát ale jasná pravidla pro občany a pro obce," reaguje senátor a starosta města, na které se už nyní vztahují přísná pravidla. Z velké části se Boží Dar totiž nachází v Natuře 2000, Národní přírodní rezervace je vyhlášená na Božídarském rašeliništi a část města a jeho okolí spadá nově i de seznamu UNESCO. "Navíc jsme od roku 2014 v památkové zóně. Do teď ale nám nepřišly jasné podklady, co v rámci památkové zóny můžeme a co ne," uzavírá Horník.