Krajské město je urbánní invalida – chybí mu náměstí. To historické srdce města, kde se přirozeně protkávají jeho tepny a cévy. Nejspíše proto se magistrát pokouší najít pro Vánoční trhy nejvhodnější místo metodou pokusů a omylů. Po několika výstřelech do tmy se v roce 2008 trefil do černého. Vánoční trhy proběhly na místě, kde je tep města nejživější, kde si „mravenci udělali cestičku“, na „Masaryčce“ u pošty.

Spokojeni byli Karlovaráci, kteří tam bez bloudění našli vhodný vánoční dárek, i návštěvníci a lázeňští hosté, kteří na trhy narazili neplánovaně a uvítali možnost koupit něco originálního svým blízkým nebo se zahřát svařákem či pečenými kaštany. Spokojeni byli i prodejci, kterým se zúročila mnohaměsíční práce při výrobě zboží s vánoční tematikou. Jediný nespokojený byl zřejmě magistrát, a tak dali konšelé moudré hlavy dohromady a v duchu pravidla „když nám dal pánbůh funkce, dal nám i rozum“ opět do rozpačitě vznikající tradice zasáhli. Tentokrát se jim povedl vskutku husarský kousek. Stánky s řemeslným a dárkovým zbožím odsunuli od živé tepny do nikým nerušeného klidu Alžbětiných lázní, kde je před zraky chodců spolehlivě ukrylo parkové stromořadí a keře. Občerstvení však na Masaryčce zůstalo. Vznikl tak unikát, který neměl na křesťanské polovině planety obdoby.

Občerstvení a prodejní stánky byly od sebe odtrženy a odděleny dvousetmetrovou blátivou cestou plnou kaluží.

Energická a velmi sebevědomá dáma z odboru kultury, která na instalaci stánků dohlížela, na námitky prodejců argumentovala nutností akcentu estetické stránky trhů a kárala nás, že se na to díváme příliš ekonomicky. (Holt už jsme takoví, stánkový prodej je naše živobytí.) Prý to tak lidi chtějí. Ptal jsem se několika místních, zda ve Varech proběhlo referendum k umístění Vánočních trhů, ale nikdo o ničem nevěděl. Máme tedy před sebou klasický případ, kdy osvícený úředník ví nejlépe, co lid potřebuje a co mu prospěje, a vnutí mu to tedy třeba i za použití násilí.

Z estetického hlediska byly Vánoční trhy opravdu vydařené. Pěkný rurální betlém, adventní věnec, stromečky ozdobené mateřskými školami, poslední týden i odpolední program písní a tanců… Jenom to celé bylo jaksi divácky nepochopené. Dobře ukryté trhy téměř nikdo nenavštěvoval. Tudíž se ani nemohla „konat“ toužená vánoční atmosféra. Nejlepší byl ovšem závěr. Vedení odboru kultury zřejmě usoudilo, že krásy už bylo dost, a tak 21. prosince ráno, tři dny před Štědrým dnem, najel do parku náklaďák a veškerou výzdobu odvezl. Včetně betlému. Ve Varech zkrátka rozhodnutím úřednice skončily Vánoce tři dny před svým začátkem, a basta. Pokud snad o svátcích či v prázdninovém týdnu chtěl nějaký rodič svému děcku ukázat betlém, tak měl prostě smůlu. V okolních krajích se staletou tradicí vánočních trhů zůstává výzdoba do Tří králů, ale to nejspíše soudružce zapomněli říct.
Možná si někdo řekne: „No bóže, však se tolik nestalo.“ Já myslím, že stalo.

Chování odboru kultury, potažmo městské rady, vnímám jako jeden z obecně velmi rozšířených projevů arogance moci, která obyvatele města – voliče potřebuje jenom jednou – ve volbách. Poté, co ctihodní reprezentanti města uzavřou dohody se svými předvolebními nepřáteli a rozdělí si pašalíky a prebendy, okázale ignorují skutečné potřeby města a svých zaměstnavatelů – voličů a soustředí se na soukromé zájmy. Pohrdání prací a vynaloženou energií obyvatel města je jenom průvodním jevem takového vládnutí, které mělo být dle předvolebních slibů službou veřejnosti. Možná by Karlovarští mohli obnovit jiný pěkný český zvyk, mnohem starší než Vánoce, a sice defenestraci. Ani by nemuseli konšely z jejich luxusních kanceláří vyhazovat okny. Postačí k tomu volby.

Prodejcům vznikla značná škoda. Vánoční zboží už neprodají, leda zase za rok, ale určitě už jinde. Většina z nás nebyla místní. Já dojížděl pouze 45 km, ale jiní ještě dál. Nabídli jsme městu to nejlepší, co jsme byli schopni vyprodukovat, ale odpovědí byla ignorace a přehlížení.
Hádám, že příští rok bude na Vánočních trzích v Karlových Varech k mání hodně asijského zboží.

Všechno nejlepší v novém roce přeje Václav Bartůšek, prodejce na Vánočních trzích z Velké Hleďsebe.