V knihovnách karlovarských patriotů i věrných lázeňských hostů má své čestné místo. Je to první kniha tohoto druhu. Hold lázeňským lékařům, bez nichž by naše město nikdy nevyniklo jako mezinárodní lázeňské středisko. Šťastný nápad s upozorněním na zásluhy balneologů měla novinářka Eva Hanyková…

„Kdepak, Ivo, to bys mi připisovala něco, co si nezasloužím. S nápadem, nebo spíš s výčitkou za mnou přišla primářka MUDr.Wittnerová. Utrousila mezi řeči: – Píšete o básnících, spisovatelích, hudebnících, zajímavých ženách, ale proč nenapíšete také o lázeňských lékařích? Cožpak si to nezaslouží? A tak jsem se pohroužila do sběru informací.

Od kterého lékaře jsi začala?
Od takzvaného Otce lázeňské léčby – loketského krajského fyzika dr. Václava Payera. Ten přinesl první změnu do lázeňské léčby. Ve vodě se do šestnáctého století jen koupalo. Ve dne v noci, tak dlouho, až rozpraskala pacientovi kůže a těmi otvory údajně odcházela nemoc. Dr. Payer je autorem prvního latinského traktátu z roku 1522 s popisem karlovarské léčby. V této knize poprvé prohlásil: „Tato voda se má píti!“ Což způsobilo po orgiích koupacích orgie picí. Nemocní pili několik litrů léčivé vody denně, což jak se ukázalo, také nebylo to pravé ořechové. Lázeňští lékaři postupně pití mírnili, zrušili i zásadu, že když se pije, nekoupe se a když se tráví čas ve vaně, nepije se léčivá voda. Tato první, tzv. dřevní doba končí v osmnáctém století, kdy se v Karlových Varech narodil dr.David Becher. Ten na základě svých vědeckých i zahraničních zkušeností a chemických analýz pramenů stanovil nový způsob lázeňské léčby, který je praktikován dodnes. Objevil účinky alkalických solí, první hovořil o „elixíru“ neboli „fixe luftu“, jak nazýval oxid uhličitý. Zjistil rovněž, že všechny karlovarské prameny mají stejný základ, ale liší se teplotou a obsahem kysličníku uhličitého. Doporučoval pacientům pít vodu přímo u pramene, kde jsou její účinky nejsilnější, neležet v posteli, ale procházet se v lesích na zdravém vzduchu. Zasloužil se také o vývoz přírodní vřídelní soli.

Tak to máme za sebou počátky lázeňské léčby a jak kniha pokračuje dál?
Následuje dr.Mitterbacher, lázeňský lékař J.W.Gortha v Dukátových létech, po něm lékaři působící uprostřed 19. století, pak ve Zlatém věku a konečně po druhé světové válce. Chodila jsem do archivu, listovala ve starých listinách, dopisech, almanaších, časopisech, novinách. Některé byly psány schwabachem, jiné dokonce kurentem. Ale co bylo překvapující: o lékařích se psalo velmi málo. Nacházela jsem o nich různé zmínky v článcích s úplně jinou problematikou. A tak jsem skládala slůvko k slůvku, větičku ke větičce. A stále si dělám poznámky, když najdu nějakou zajímavost. Třeba že most přes Teplou u vily Margarety nesl ještě roku 1924 jméno Prof.Seegen-Brucke po Dr.med.Josefu Seegenovi, který léčil mj.Turgeněva nebo Claru Schumannovou. Po třicetiletém karlovarském působení se roku 1885 rozhodl vrátit se do Vídně a přednášet na tamní univerzitě. Nebo na karlovarském židovském hřbitově jsme objevili hrob Leopolda Flecklese, lázeňského lékaře Karla Marxe.

Jak jsi pojednala současné lázeňské lékaře? Co jsi se od nich dověděla zajímavého?
Ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů jsem začala obcházet ordinace, většinou primářů. MUDr.Maulenová mi prozradila, kde najdu MUDr.Jiřího Kuhna, někdejšího primáře Lázní III. Se srdečními obtížemi chodím k MUDr.Schee, kterého jsem požádala o vzpomínky na svého otce. Doporučil, abych se spojila s jeho maminkou a dal mi na ni telefon. Podobné vzpomínala paní Stadlmanová na svého manžela. Dověděla jsem se spoustu zajímavostí. Například vůbec jsem nevěděla, že MUDr.Lovacký CSc. je autorem velmi využívané speciální karlovarské metody zvané pneumoakupunktura nebo že MUDr.Václavík zavedl jako první v lázních magnetoterapii, že MUDr.Molčík CSc. rozpracoval problematiku střevních výplachů do speciální metodiky, MUDr.Špišák CSc., odborník na diabetes, je autorem úplně prvních vysokoškolských balneologických skript. Mohla bych vyjmenovávat dál, ale co by pak čtenáře překvapilo?

Jak dlouho ti trvalo napsat takovou knížka?
Tři roky a byla to práce velmi příjemná a myslím i vděčná. Mnoho lidí žije v lázeňském městě a o lázních a lázeňských lékařích nevědí skoro nic.

Tak teď mají příležitost doplnit si své vědomostí. Děkuji za rozhovor.