Asi jen málokdo předpokládal, že koalice ve vedení Karlovarského kraje, která vznikala složitě a spolupráci sedmi stran a hnutí se podařilo signovat až téměř čtyři měsíce po uplynulých krajských volbách v roce 2018, vydrží po celé čtyřleté volební období.

Ale stalo se, i když opozice, hnutí ANO s SPD hlídalo každý její krok a krajská zastupitelstva se měnila v ring, v němž se neútočilo pěstmi, ale argumenty, výčitkami, stížnostmi a někdy i verbálními osobními útoky.

Byly to náročné roky, v nichž dominovaly epidemie covidu, následný kolaps lázeňství po vojenském vpádu Ruska na Ukrajinu a příliv ukrajinských uprchlíků, ale také transparentní rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace, z něhož má Karlovarský kraj, který je jeden ze třech regionů zasažených negativními dopady odklonu od uhlí, k dispozici 6,3 miliardy korun. A také vyvrácení vizitky Karlovarského kraje, že je vždy historicky úplně nejhorší a to ve všem. Tak jaká je tedy bilance vládnoucí koalice?

Co se podařilo

Deník mezi úspěch zařadil zvládnutí covidové epidemie. I v té obtížné době, kdy bývalá vláda Andreje Babiše jakoby na pomoc kraji rezignovala, se vedení kraje téměř chaotickou situaci, kdy mnoho lidí na covid umíralo, pokoušelo zvládnout vlastními silami. Na dotaz, co bylo nejobtížnější hejtman Petr Kulhánek (STAN) uvedl, že to bylo období, kdy docházela kapacita nemocnic a musel vyhlásit stav vyčerpání zdrojů. "Bohužel kvůli neústupnosti tehdejší vlády nebylo možné využít nabízené kapacity v Německu, pacienti tak byli po zemi i letecky převáženi do dalších regionů. Psychicky, časově i finančně diametrálně náročnější než převoz do hodiny vzdálených zařízení v Německu. Ale díky maximálnímu nasazení všech složek jsme i tyto kritické okamžiky zvládli. Výborné bylo, že hejtmani všech krajů, bez rozdílu politické příslušnosti, táhli za jeden provaz a společně jsme věcně a racionálně řešili všechny problémy, jak nabíhaly – kapacity nemocnic, očkování stacionární i mobilní, karantény a vše další," dodal.

Jednoznačným úspěchem končící krajské vlády bylo podle Deníku dokončení a otevření Císařských lázní, což se nepodařilo žádnému z hejtmanů Karlovarského kraje. Ovšem svou zásluhu na tom měla i bývalá krajská vláda pod vedením hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která opravu započala a sehnala i dostatek financí. Současná krajská garnitura tak na ni navázala. I přes problémy, které kraj musel následně řešit, je současný hejtman Kulhánek s výsledkem maximálně spokojen. "Nutno říci, že jsme vstoupili do běžící rekonstrukce, která však byla plánována jen do stavu rekonstrukce stavby, mnohde bez finálních povrchů, bez využití atria, bez zařízení interiérů, bez expozic. Jsem velmi rád, že se podařilo revitalizaci doplnit o unikátní sál Petra Hájka, shodnout se na náplni budovy, doplnit vše chybějící a vdechnout jí život. To, že se unikátní konverze lázní na víceúčelové kulturní a společenské centrum podařilo, svědčí celá řada ocenění v architektonických soutěžích," uvedl.

Mezi třetí úspěch zařadil Deník reakci kraje na obtížnou situaci ve zdravotnictví. Lékaři, především pediatři, zubaři a další specialisté jsou nyní ve všech krajích ceněni zlatem. Hejtmanství ale včas vypsalo velmi lukrativní pobídky, a to finančně motivační, podporuje stipendii studující mediky i studenty, kteří se rozhodují, že medicínu vystudují, a obcím pomáhá při shánění lékařů.

Podle hejtmana Kulhánka se tato strategie jednoznačně vyplatila. "Už nyní vidíme, že funguje. Tím, že našimi programy obsáhneme od studentů gymnázií, přes mediky, lékaře bez atestace, hotové lékaře až po lékaře seniorní, se postupně daří stabilizovat personální situaci v nemocnicích a pomaleji v ambulancích. Víme, že 80 procent všech podpořených lékařů i po skončení povinné doby působit v kraji, zůstává již natrvalo. Tedy vysoká efektivita a jednoznačný úspěch," konstatoval.

Co se nepodařilo:

Karlovarský kraj stále postrádá veřejnou vysokou školu. A zřídit ji se nepodařilo ani současnému vedení kraje. Podle hejtmana Kulhánka jde o extrémně složitý a časově náročný proces. "Musíme být vděčni za dosažení dílčích cílů – otevření dvou nových vysokoškolských oborů ve spolupráci se Západočeskou univerzitou Plzeň – zdravotní v Karlových Varech a technický v Chebu. K těm budeme každý rok přidávat jeden až dva obory další a přirozeným vývojem je postupně zastřeší naše vlastní veřejná vysoká škola. Takto máme zpracovánu mapovací studii a koncept postupu, který bude projednávat také vláda. Tedy k veřejné vysoké škole spějeme, ale je to otázka více let," vysvětlil.

Mezi neúspěchy zařadil Deník i stále neexistující Komplexní onkologické centrum v Karlovarské krajské nemocnici, které je stále na papíře. Přestože onkologických onemocnění v Karlovarském kraji přibývá a pacientům zbývá Plzeň, a léčbu si leckdy musejí zařídit přes známé. Hejtman Kulhánek ale doufá, že se to brzy změní. "Komplexní onkologické centrum (KOC) je sice na papíře, ale už ve formě projektové dokumentace pro stavební povolení. Dokonce první část pavilonu G, kde KOC bude, se již za půl miliardy staví. Zároveň za 200 milionů z evropských zdrojů obnovujeme přístrojové vybavení i lůžkovou část onkologie v Chebu. KOC bude s Chebem vždy těsně spojen, stejně jako s Fakultní nemocnicí v Plzni. Celkové náklady na jeho kompletní stavbu a vybavení se blíží ke třem miliardám korun a naší ambicí je dokončit ho po etapách do roku 2028," zdůraznil.

A třetí největší problém Karlovarského kraje? Dálnice. D6 se sice hlemýždím tempem dostavuje, ale stále není dokončena a dostavba dálnice z Chebu do Německa je zatím utopií. To ale hejtman Kulhánek částečně vyvrací. "Realizace všech úseků mezi Prahou a Karlovými Vary je už jistá, zafinancovaná a postupně dokončovaná do roku 2028. Naším úspěchem je jednání s ministerstvem dopravy, které schválilo dostavbu chybějící dálnice také od Chebu na státní hranici, tato část už se také projektuje. Potřebujeme nyní co nejdříve přesvědčit německou stranu, aby dostavěla i svůj úsek od hranice k Marktrewidtz na dálnici A93 a napojit tak naši D6 i na německou dálniční síť. Tak se stane opravdu plnohodnotnou evropskou tepnou a bude dalším akcelerátorem rozvoje karlovarského kraje. Také proto nám v této „krajské diplomacii“ pomáhají všichni významní aktéři – ministr dopravy, premiér i prezident republiky," uzavřel.