Kliknutím zvětšíteHistorické domy v Karlových Varech skrývají mnoho tajemství a zajímavých životních osudů, řada z nich se váže k dramatickým událostem souvisejících s 2. světovou válkou, následným odsunem Němců a znovuosidlováním. Existují různé legendy a příběhy, jenomže většina z nich se dá mnohdy jen těžko ověřit. Redakci Deníku se ale podařilo potvrdit, že v jednom domě v atraktivní ulici Krále Jiřího, která je bránou do malebného Westendu, se skutečně stala velká tragédie, za níž stál první poválečný předseda národního výboru.
Na redakci se obrátila žena z tohoto domu s velmi zajímavým příběhem, který by mohl být klidně námětem pro detektivku s duchařským podtextem. Je už třetí generací jedné rodiny, která bydlí v bytě domu, z něhož nemají jeho obyvatelé právě dobrý pocit. Dokonce říkají, že tam není právě pozitivní energie. "Do bytu, kde žiji dnes já s manželem a dvěma dětmi, se moje babička s dědečkem a jejich třemi dcerami, jedna z nich byla moje maminka, přistěhovala v 50. letech minulého století. Je to asi dvacet let, co mi maminka vyprávěla, že před tím, než se tam nastěhovali, otrávil se v naší koupelně plynem asi dvanáctiletý chlapec. Víc o tom nevěděla," vypráví Karlovaračka. "Jako dítě jsem měla noční můry, které se vracely jako seriál. Stála jsem vždy před koupelnou, když ke mně přistoupil jakýsi muž v kápi, obličej mu nikdy nebyl vidět. Chtěla jsem před ním utéct, ale nemohla jsem. Protože se tyto sny vracely, věděla jsem, co bude následovat. Chtěla jsem křičet, přivolat rodiče, ale nemohla jsem. Ten člověk mi vždy zacpal rukou pusu a já ze sebe nevydala ani hlásku. Když jsem tyto sny vyprávěla své dceři, přiznala se, že mívá podobné. Viděla tu stejnou osobu na tom stejném místě před koupelnou," pokračuje žena.
I když věří, že jsou jisté věci mezi nebem a zemím, těmto událostem nepřikládala příliš velkou váhu. Jenomže pak se od neteře, která pečuje o staré lidi, dozvěděla velmi zajímavou věc. "Neteř vzala jednu svou klientku na procházku. Šly kolem našeho domu, když ta paní začala vyprávět - "Tady se tehdy stal ten strašný mord. Nějaký starosta či co, měl se jmenovat Karas nebo Karaz, tu zabil svou rodinu a pak se zasebevraždil. Bylo to někdy po druhé světové válce. Ještě teď slyším tu ránu, která se ten den ozvala." Vzpomněla jsem si na to, co mi maminka vyprávěla o tom chlapci v naší koupelně a začalo mě víc zajímat, co se tady vlastně stalo," vysvětluje Karlovaračka.
Redakce Deníku se tak pustila do pátrání, které ale nebylo zcela jednoduché. Bylo se potřeba chytit něčeho konkrétního, protože rok ani jméno nebylo zcela zřejmé. Mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál, který je zároveň karlovarským kronikářem, totiž potvrdil, že po druhé světové válce se kroniky nevedly. K historickým policejním zprávám je velmi složité se dostat. V pátrání po pravdě velmi pomohl ředitel Okresního archivu v Karlových Varech Milan Augustin. Ten po sdělení útržkových informacích, že by se mělo jednat o osobu jménem Karas nebo Karaz, hned reagoval: "Byl to Karez." Že byl příběh, který nastínila seniorka, mohl být pravdivý, se tak začalo potvrzovat.
Ředitel archivu musel prozkoumat řadu materiálu, až nakonec našel to, co se hledalo. "Jde skutečně o Rudolfa Kareze, který byl v letech 1946 –1948 předsedou Městského národního výboru Karlovy Vary. Narodil se roku 1897, měl domovskou příslušnost v Bolevci u Plzně. Do Karlových Varů přišel jako odborný masér už v srpnu 1945, v ulici Krále Jiřího bydlel od února 1947. Jeho manželka Zdenka se narodila roku 1900 a na tuto adresu se přistěhovala až v březnu roku 1949," říká Milan Augustin a pokračuje: "Co se týče samotného incidentu, stal se přesně na Štědrý den, tedy 24. prosince roku 1949, kdy Rudolf Karez zastřelil svou manželku a poté spáchal sebevraždu podřezáním žil."
Tato informace Karlovaračku šokovala. Myslela si, že jde o klepy, které nemají příliš reálný základ. Víc ale z oficiálních zdrojů zjistit nelze. Není tak známo, proč někdejší první muž významného lázeňského města zabil svou ženu a pak si podřezal žíly. Vliv na to mohly mít i poúnorové události roku 1948, protože je zřejmé, že nástup komunistů neschvaloval. V roce 1947 s velkou slávou například vítal v Karlových Varech tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Toho město ubytovalo v Puppu a protože hotel během války zpustl, sháněl Karez od vlivných osob k zapůjčení vybavení presidentova hotelového apartmánu v Parkhotelu.
Bohužel ani nelze zjistit, v kterém bytě se tragédie odehrála. Katastr nemovitostí takovými informacemi nedisponuje. "V pozemkové knize není o bytech žádná zmínka, pouze v roce 1946 se poznamenává národní správa, v roce 1949 se vkládá vlastnické právo pro Československý stát – Jednotný národní výbor v Karlových Varech a v roce 1957 převod operativní správy na Městský národní výbor – Domovní správa v Karlových Varech," vysvětluje Michal Škroch, vedoucí oddělení dokumentace Katastrálního úřadu v Karlových Varech.
V daném domě už nežije nikdo z těch, kdo by o události něco věděli. "Maminka mi umřela před pěti lety. Z rodiny zůstala jen teta, která by mohla něco vědět. Když jsem jí vyprávěla, co jste zjistili, vyděsilo ji to. Neměla o tom ani tušení. I ona následně ale mluvila o chlapci, který umřel v naší koupelně. Nadhodila jsem, že mohlo jít třeba o toho Kareze, který si mohl žíly podřezat ve vaně, že by se události popletly. Ona ale tvrdí, že to byl dvanáctiletý kluk, který se otrávil výpary z plynové karmy," poznamenává žena.
Ta nyní zvažuje, že by do domu pozvala odborníka na tajemno. "Po tomto zjištění bych chtěla vědět ještě více. Zajímá mě, co se tady stalo, a třeba bych se touto cestou mohla dozvědět ještě více. Můj manžel nikdy na nic podobného nevěřil. I on je ale nyní nalomený, protože má pocit, že atmosféra v našem bytě není harmonická. Sousedka, která bydlí nad námi, mi už před dvěma lety vyprávěla, jak jí každou noc ve tři hodiny chodí někdo po chodbě. Něco tam cítí," dodává Karlovaračka.
Redakce bude ráda, pokud se najdou doplňující informace k tomuto příběhu. Nebo víte o jiných zajímavých historických událostech z Karlovarska?
17
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
