Od roku 1949 až do územní reorganizace Československa v roce 1960 bylo, stejně jako celé Podbořansko, součástí Karlovarského kraje, a do Vroutku a okolních vesnic s poetickými jmény jako Mlýnce, Černčice, Skytaly nebo Vidhostice, jezdilo několik generací Karlovaráků v době svých středoškolských studií na chmely. Důvod, zajet se do Vroutku podívat, se ovšem najde i dnes, kdy chmelové brigády dávno nehrozí; nachází se ve věži zdejšího kostela sv. Jakuba Většího.

Ten kostel je zajímavý už sám o sobě. Jednolodní tribunový kostel ve tvaru obdélníka s půlkruhovou apsidou na východní a hranolovou věží na západní straně patří ke stylově nejčistším ukázkám románské sakrální architektury první poloviny 13. století u nás. V německy psané vroutecké kronice z 19. století se uvádí, že byl postavený v letech 1215 až 1218, což se dá považovat za velmi reálné, přestože to nelze nijak dokázat. Kostel se za osm set roků, které od té doby uplynuly, moc nezměnil. Jediné úpravy proběhly koncem 16. století, kdy byl původní plochý trámový strop nahrazený valenou klenbou s výsečemi, a v době baroka bylo přistavěno další patro věže.

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO).
Kdo zastoupí hejtmanku v době její nepřítomnosti na kraji?

To je také jediná na první pohled viditelná změna proti původní podobě kostela, který byl kompletně celý obložený deskami z červeného pískovce, zatímco na dostavbu věže byl použitý pískovec bílý.

Katolické církvi sloužil kostel sv. Jakuba Většího až do roku 1726, kdy byl nedaleko od něho dokončený barokní kostel sv. Jana Křtitele, následně byl využíván jako hrobka rodiny majitelů panství, později jako sklad a sušárna chmele, po druhé světové válce byl poskytnutý k bohoslužbám pravoslavné církvi a v současné době ho využívá obec, konají se tady například svatební obřady. Kostelu naštěstí žádná z těchto proměn neublížila a osm století stará stavba se tak dodnes dochovala v téměř původní podobě a obdivuhodné kondici. Vděčí za to jistě i pečlivé údržbě současného majitele, kterým je město Vroutek.

Ilustrační foto.
Pštros si vyběhl na Klínovec. Ale výpravu nepřežil

Na rozdíl od jiných památek tohoto druhu je kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku běžně přístupný veřejnosti, stačí zavolat na číslo 606 388 538 a průvodcem vám bude sám starosta města Jaromír Kubelka. Průvodcem zasvěceným a ochotným vydrápat se s vámi po víc jak půlmetrových schodech až do věže a vychutnat si tam pěkně zblízka, očima i hmatem, nejcennější vrouteckou movitou památku, více než čtyři sta let starý zvon, zavěšený zde v poslední dekádě 16. století. Na straně obrácené směrem ke schodišti, která jediná je dobře vidět (ostatní jsou částečně zakryté konstrukcí krovu) je reliéf Krista na kříži a pod ním erb města Jáchymova, odkud pocházel kovář a zvonař Hans Wildt, který zvon v roce 1591 ulil.

Zvonů z dílny Hanse Wildta se do dneška dochovalo poměrně dost. Jeho podpis a znak města Jáchymova nesou například takzvaný zvon Štampachů v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Valči a bohatě zdobený zvon v Městské věži v Chomutově, a Wildtovi je připisován i zvon v kostele svatého Václava v Radošově s letopočtem 1593, jehož objev v loňském roce vzbudil malou senzaci. Ten ve Vroutku je jediný, na který si můžete beztrestně sáhnout.