Když Krajč otevření restaurace připravoval, zvažoval tři varianty, jak bude vypadat. O dvou nemluví, má je takříkajíc uloženy stranou pro eventuální příště. A tu, pro níž se rozhodl, představuje relativně minimalistická nabídka co do rozsahu připravovaných jídel, ale maximální v případě kvality, chuti či barevnosti.

„Klasický stálý jídelní lístek tady nenajdete. Pro každý den vymýšlím nové menu. Na oběd máme jednu polévku a výběr ze dvou jídel. K večeři nabízíme dva až tři předkrmy, dvě až tři hlavní jídla a stejně tak je to s dezerty. Jen foie gras se snažím mít v nabídce téměř každý den," vysvětluje svůj koncept Krajč.

Než k němu dospěl, trvalo to řadu let. O svém prvním kuchařském pokusu hovoří s humorem. Bylo mu pět let a pustil se do bábovky, která se tehdy příliš nepovedla. Srazila se. „V kuchyni jsem se od mala vlastně motal pořád. Žádný kuchař ale v naší rodině nebyl. Měl jsem jasno i ve volbě povolání. Prostě jsem se rozhodl, že budu kuchařem a šel jsem za tím. Vyučil jsem se v karlovarském Grandhotelu Pupp," říká Krajč.

Kromě Puppu prošel řadou dalších karlovarských hotelů a restaurací. Ať už to byla Toscana, Centrál, Hájovna nebo později Dvořák. V něm šéfoval restauraci přes deset let. Mezitím si ale několikrát odskočil do zahraničí. „Bez zahraničních zkušeností se špičkovým kuchařem nikdy nestanete," poznamenal Krajč.

Prošel kuchyněmi hotelů Plaza v německém Hamburku či Grand Hotelu Sauerhof u Vídně. Nikdy nezapomene na stáže v USA, především pak v manhattanském podniku restaurace Daniel´s špičkového francouzského šéfkuchaře Daniela Bouluda. „Tam ve směně pracuje snad padesát kuchařů. Veškeré pokrmy se tady připravují od úplného základu, vše z čerstvých surovin. Většina kuchařů je tady na stáži bez platu. Usilují se sem dostat jen proto, aby poté mohli ve svém profesním životopisu uvádět, že mají za sebou právě Daniel´s," konstatoval Krajč.

Kromě restaurace Daniel´s pracoval ještě v dalších dvou podnicích Daniela Bouluda, v DB modern, který je rovněž v New Yorku, a v Cafe Boulud v Palm Beach na Floridě.

„V Americe jsem ale zůstat nechtěl. Práce v kuchyních špičkových restaurací je tady neuvěřitelně tvrdá, jste v kuchyni i patnáct, šestnáct hodin denně. Český člověk na to není stavěný," poznamenal.

Tenhle jeho argument, proč nepracovat za oceánem, je trochu úsměvný. Jako kdyby v Karlových Varech pracoval méně. Před několika roky začal s cateringovou firmou Easy Food, působil jako food stylista, vařil v pořadu Sama doma v České televizi a vydal kuchařku Snadná jídla v barvě, chuti a konzistenci.

„Provozovat catering bylo velmi náročné. Představovalo to najít zákazníky, uzavřít smlouvy, připravit jídelníček, jídla nachystat, dopravit na místo, vydat a poté zase všechno uklidit. Jednou jsem byl takhle na nohou nepřetržitě tři dny. To už nikdy nedospím," vzpomíná Krajč. S firmou Easy Food provozoval nějaký čas i kavárnu v karlovarském kině Čas, kde začal pořádat malé gastronomické dýchánky pro zájemce o zážitkovou kuchyni. A to byl patrně poslední krok na cestě k Le Marché.

„Asi vůbec nejtěžší bylo najít v Karlových Varech odpovídající prostory. Buď byly na nevhodném místě, nebo příliš drahé či nevhodné pro dané účely. Nakonec jsme zakotvili v penzionu Villa Basileia jen kousek od Puppu, kde moje profesionální dráha začínala. Restaurace je tak akorát s místem pro třicet lidí. Je přímo propojená s otevřenou kuchyní, takže hosté mohou sledovat, jak se jídlo připravuje," uvedl Krajč. Na dotaz, jakou v Le Marché preferuje kuchyni, zda francouzskou nebo italskou, odpovídá jednoznačně, že jeho. Z každé světové kuchyně si bere něco a doplňuje to o svou fantazii a představivost. Na prvním místě jsou čerstvé suroviny. Nakupovat je přitom není zase tak snadné. „Situace na trhu se u nás změnila výrazně k lepšímu, ale stále to ještě není ono. Třeba ryby si proto nechávám dovážet z Francie a některé maso z Německa. Mnohdy to vyjde levněji, než kdybych je koupil někde u nás," řekl Krajč. Připravovat denně dvě až tři mimořádná jídla je podle něho mnohem těžší, než mít stálý jídelní lístek s velkou nabídkou. „Jídla v něm se obvykle nemění a kuchař si je takříkajíc nacvičí. Já chystám každý den originál. Menu vymýšlím ve chvílích volna při sklence vína," dodal Krajč.

Le Marché otevřel loni v květnu, bude za sebou mít rok provozu a hodnotí ho jako vcelku úspěšný. Zda je jeho koncept životaschopný v karlovarských podmínkách, to prý ukáže až rok druhý. „Myslím si, a první zkušenosti to ukazují, že je to projekt schopný života a klientela se postupně rozrůstá. Žádná restaurace tohoto typu v regionu dosud nebyla," poznamenal Krajč.

Je fakt, že podniků, kde můžete sledovat kuchaře při práci a ještě si s ním přitom o připravovaném jídle povídat, mnoho není. Vlastně je to každý večer přímý přenos, který se v dalších dnech už neopakuje.