Vojna. Slovo, které dříve strašilo většinu mužské populace. Po vzniku aktivních záloh je ale už na každém, zda bude mít chuť dobrovolně obléknout maskáče. Tu zatím mělo v kraji jen 36 odvážných.

„Současná koncepce ozbrojených sil České republiky je založena na principu nejmenší možné velikosti armády, která stačí k plnění jejich úkolů. Aktivní záloha tak představuje praktický způsob šetrný k peněženkám daňových poplatníků, jakým si armáda může zajistit rezervy, které použije v případě potřeby," uvedl ředitel Krajského vojenského velitelství plukovník Jan Kroupa.

„Všichni, co jsme tady, jsme vstoupili k záložákům z důvodu pomoci při povodních v roce 2002, kdy jsme chtěli pomoci a toto byla jedna z mála cest. Dodneška navštěvujeme vesničky, kde jsme pomáhali, a lidé si nás pamatují," řekl mi při nedávném cvičení v Doupově jeden z jejich příslušníků.

Za dobu, kdy funguje aktivní záloha v Karlovarském kraji, nebyla zatím k pomoci při povodním oficiálně povolána.

To však nezabránilo příslušníkům, vyrazit tam ve vlastním volnu. „Sledovali jsme neustále, jak povodně pustoší naši republiku a tak jsme se s chlapama svolali a celý víkend strávíme v Klech u Mělníka, kde budeme pomáhat," řekl člen 161. pěší roty Antonín Křičenský.

Mezi největší problémy při vstupu k zálohám patří domluva se zaměstnavateli. Ti je často nechtějí pouštět na základní šestitýdenní přijímač a následně na třítýdenní cvičení rozkouskované do celého roku. „Krajské vojenské velitelství se zaměstnavateli nespolupracuje. Vše si musí vyřídit sám záložník. Ze zkušeností ale víme, že většina zaměstnavatelů je na cvičení pouští nerada, mají s tím jen komplikace a nepřináší jim to žádné výhody. Podle zákoníku práce je však na cvičení pustit musí," informuje Kroupa. I když podle jeho slov se poslední dobou situace zlepšuje. „Například České dráhy, Vodárny a kanalizace Karlovy Vary nebo Sokolovská uhelná vycházejí svým zaměstnancům vstříc, je pro ně čest, že jejich zaměstnanci jsou příslušníky záloh," potvrzuje plukovník.

A jak vypadá cesta do aktivních záloh? Hlavní podmínky je věk mezi 18 a 60 lety, zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost, kterou musí doložit aktuálním výpisem z trestního rejstříku.

Pokud jste navíc vykonali základní vojenskou službu, vyhnete se šestitýdennímu přijímači. Kde se uchazeči naučí základní dovednosti, která jsou během jeho tříleté služby prohlubovány.

Záložáci mají nárok i na plat. Ten je však podle samotných příslušníků až na posledním místě jejich důvodu ke vstupu. „Když začínáte jako vojín, náleží vám měsíčně 500 korun. Služebné se navíc vyplácí jednou za rok a ty peníze zase investujeme do výstroje, jako je termoprádlo a tak podobně," komentoval další záložák situaci na cvičení. Nábor do aktivní zálohy v Karlovarském kraji neustále probíhá. 161. pěší rota by měla mít 150 příslušníků, v současné době jich však má jen 36.

Aktivní zálohy

V aktivní záloze jsou vojáci nebo občané na základě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti, kteří si o vstup požádali. Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s vojákem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu tří let, pak se může opakovaně prodlužovat opět na tři roky. Příslušníkem aktivní zálohy může být občan až do věku šedesáti let.