Měl jste čas seznámit se s agendou krajského školství, které je nyní ve vaší gesci?

Člověk se seznámí rychle, ale plné proniknutí mi bude ještě chvíli trvat. Stačil jsem zjistit, že máme ve školských příspěvkových organizacích, celkem jich máme 31, schopné a odborně zdatné ředitele, kteří se v minulých letech úspěšně postavili celé řadě problémů. Mrzí mě, že kvůli současné situaci se mi ještě nepovedlo objet všechny školy a školská zařízení, jak jsem měl v plánu. Ale snad se mi to povede do konce školního roku.

Střední školství je v kraji citlivé a někdy velmi třaskavé téma. Zažili jsme to už několikrát, naposled při tak zvané optimalizaci, jinak slučování středních škol, proti němuž protestovali rodiče, žáci i města, z nichž se školy musely stěhovat. Máte v plánu v tomto záměru pokračovat?

V tuto chvíli je síť středních škol v kraji rovnoměrně vyvážená a rozhodně není v plánu nějaké školy rušit nebo stěhovat z měst, ve kterých působí. Ředitelkám a ředitelům by teď nejvíce pomohlo, pokud by svou pozornost mohli zaměřit čistě na vylepšování svých škol a oborů v nich, než aby se potýkali s různými komplikacemi, které slučování přináší.

Nelze vyloučit, že dojde k drobným změnám v oborové struktuře na jednotlivých školách. Ale nikdy to nebude bez předchozí diskuse. Musíme si uvědomit, že pokud nějaký obor zanikne nebo naopak nový vznikne, projeví se to vždy s výrazným časovým odstupem. Tedy při libovolné změně je nyní potřeba hledět někam k roku 2030. A z toho vycházejme.

Nyní jsou střední školy zavřené a řeší se maturity. Souhlasíte s návrhem premiéra na úřední maturitu? Jak bude kraj řešit přijímací pohovory na střední školy, co doporučíte ředitelům?

Ministerstvo školství mohlo řešit otázku maturit s mnohem větším předstihem. Ostatně, ta debata kolem jejich podoby měla již dávno probíhat a nečekat na momentální slet myšlenek pana premiéra. Chápu konzervativnost prostředí a tlak rodičů, ale osobně nejsem přesvědčen, že současná podoba je odpovídající 20. letům 21. století. Je docela absurdní, že studenti maturitních oborů s praktickou částí mají vlastně náročnější zkoušku než studenti gymnázií. Nicméně ministerský návrh považuji za solidní kompromis.

Co se přijímaček týče, musíme si také počkat, jaké budou finální pokyny z ministerstva školství. Přední bude zdraví a bezpečnost pedagogů a studentů, tedy předpokládám, že bude méně žáků ve třídách a povinné respirátory. Jsem rád, že se daří očkování kantorů, v tuto chvíli vakcínu obdrželo přes 50 procent všech učitelů v kraji. Pevně věřím, že na začátku května, v době přijímacích zkoušek, bude epidemiologická situace příznivější.

Jak pokračuje oprava budovy „Keramky“ a střední zdravotní školy? Hrozí u některých školských zařízení, která kraj spravuje, podobné havárie?

Keramická škola by měla být jedním z vlajkových projektů Fondu spravedlivé transformace. Přístavbou a rekonstrukcí školy bychom měli mít skutečně moderní vzdělávací instituci, která, kromě studia, velmi pozvedne celé okolí. Jednou z nových možností by byla například spolupráce s uměleckými vysokými školami a jejich propojení na sklářský a keramický průmysl, který „Keramka“ má.

U karlovarské zdravotní školy se nadále počítá s tím, že v areálu nemocnice vyroste nová budova, do které se budoucí zdravotníci přestěhují. Nicméně škola nám určitě nespadne, protože trvalé stavební zajištění objektu bylo dokončeno na jaře loňského roku.

Pevně doufám, že se nám další havárie vyhnou, školy se snažíme průběžně opravovat a investovat do nich. Menší opravy tak například čekají budovu bývalého keramického učiliště ve Staré Roli, připravuje se zateplení Domova mládeže při Střední odborné škole stavební v Karlových Varech nebo rekonstrukce střechy Dětského domova v Plesné.

Proč se kraj chystá koupit budovu bývalé střední průmyslovky v Lokti? Za kolik, nebo jde o výměnu objektů?

Po konci průmyslovky v Lokti řešíme využití několika budov, které patřily do infrastruktury školy – internát a jídelnu. Město Loket má pochopitelně zájem, aby školní jídelna i nadále fungovala. Proto dojde k určitým výměnám. Vnímáme také snahu Lokte, aby v budově školy pokračovaly vzdělávací aktivity. Jednání k tomuto proběhla, ale jsme ještě na začátku dlouhé cesty.

Karlovarskému kraji chybí především vysoké školství. Už jste měl na toto téma jednání? S jakým výsledkem?

Asi bude fér si přiznat, že v nejbližších letech se nedočkáme nějaké samostatné UK, Univerzity Karlovarska. Co je ale pozitivní, je zájem zejména Západočeské univerzity v Plzni (ZČU)na rozšiřování vzdělávacích aktivit v našem kraji. V současné době je nejvýraznější chebská Fakulta ekonomická. V prostorách ZČU v Chebu začne také druhý rok doplňování kvalifikace učitelů prvního stupně.

Jednání s rektorem ZČU a děkany jednotlivých fakult probíhají na pravidelné bázi. Karlovarský kraj patří k územím, kam by univerzita ráda zamířila. Kromě rozvoje chebské fakulty, jedná se hlavně o spolupráci s Německem, se bavíme také o možnosti rozšíření studia fyzioterapie do Karlových Varů i rozšíření možnosti doplnit kvalifikaci i pro učitele 2. stupně.

Nicméně rád bych doplnil, že i když nemáme plnohodnotnou vysokou školu, terciární vzdělávání v kraji nabízejí čtyři výtečné VOŠky – ať se jedná o sociální práci v Chebu nebo pedagogiku, cestovní ruch či diplomované všeobecné sestry v Karlových Varech.

Co soudíte o téměř rok zavřených školách a jak hodnotíte distanční výuku?

Kdyby mi před rokem a půl někdo vyprávěl, co nás čeká za martyrium s pandemií, měl bych to za scénář průměrného katastrofického filmu. Situace je obtížná pro všechny z nás. Pro žáky, rodiče, učitele i ředitele škol. Všechny konečné důsledky nás doběhnou za pár let – jak se to projeví na motivaci studentů, jestli přestane být o některé obory zájem. Přesto bych rád zůstal optimistou a věřím, že změny, které nás zákonitě čekají, budou k lepšímu.