„Vypíšeme na to architektonickou soutěž. V září bychom pak chtěli znát výsledky,“ uvedl karlovarský radní Petr Bursík (ODS). Ten zdůraznil, že stávající stromy v parku zůstanou.

Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) se bude muset revitalizace sadů skloubit s Mezinárodním filmovým festivalem. V rámci něho se totiž staví různá občerstvení a pódia související s filmovou přehlídkou právě v tomto parku. A sady tím trpí. Někdejší ředitel Správy lázeňských parků Miroslav Kučera si před lety povzdychl, že město by si mělo stanovit priority – zda pořádat i na těchto místech zábavu na pár dní a pak odstraňovat škody za stovky tisíc korun, a nebo ponechat parkům účel, proč byly zřizovány. Vedení města ale neuvažuje o tom, že by se sady před festivalem uzavřely. „Musíme vymyslet takovou variantu, aby se tam podobné aktivity konat mohly,“ poznamenala karlovarská primátorka.

Dvořákovy sady projdou zásadní proměnou. O nové podobě rozhodne soutěž | Video: Kopecká Jana

Otázkou tak třeba bude, jak to bude se stálým občerstvením ve Dvořákových sadech. To se tam objevilo až před časem, v lednu nájemci skončila smlouva. Vedení města jeho další provoz v této lokalitě nevylučuje. „Uvažujeme například, že firma, která fungovala s občerstvením během festivalu, by mohla poskytnout osvědčený objekt. To ale neznamená, že by občerstvení provozovali přespolní, šanci bychom chtěli dát určitě místním,“ dodala Pfeffer Ferklová.

Dvořákovy sady byly založeny už v roce 1878 jako nový městský park v místě, kde stávala soukromá zahrada. Málokdo ví, že například kvůli realizaci parku musela být zregulována přilehlá řeka Teplá a že se tam musel i složitě vyrovnávat terén. Autorem projektu byl umělecký zahradník Jan Hahmann, který se například staral o Skalníkovy sady - upravený sad nad Mlýnskou kolonádou.

Dnešní Dvořákovy sady byly vystavěny na pozemcích bývalé Wintrovy zahrady. Prvními stromy, které tam Hahmann nechal vysadit, byly platany, duby, javory a jilmy. Městský park doplnil pískovými pěšinami, pyramidami růžových keřů, květinovými záhony a vodním zátiším s vodotryskem.

Jen o pár let později tam byl postaven Blanenský pavilon (koncertní a restaurační hala), který navrhla známá dvojice architektů Fellner a Helmer. Z původního krásného pavilonu zůstala jen část, dnešní Sadová kolonáda. V 60. letech minulého století musel být totiž zbourán kvůli špatnému stavu. O jeho znovupostavení například usiloval na začátku nového milénia karlovarský architekt Vlastimil Syrový, nápady ale zůstaly jen na papíře.