Narazíte na ně nyní všude, kde je nějaká vegetace. Česko zažívá v těchto dnech po delším deštivém období hotovou invazi slimáků, kteří trápí nejen profesionální zahradníky, ale i běžné občany. Takzvaný invazivní plzák španělský, kterého všichni známe jako toho oranžového slimáka, je totiž natolik agresivní, že na zahradách sežere vše – od okrasných květin až po zeleninu. S chutí si pochopitelně zgustne i na řezaných květinách na hrobech. I ty musí tak lidé před nenechavými slimáky chránit.

Obrana proti těmto nepříjemným tvorům, kteří se asi před dvaceti lety začali ve velkém množství v Česku vyskytovat, se za tu dobu ovšem příliš neposunula. Lidé je tak musí stále ručně sbírat anebo vegetaci chrání speciálními granulemi. Ty, které ovšem zaručeně fungují, vyjdou zahrádkáře pěkně draho, a to pochopitelně v případech, pokud jejich zahrada má větší rozlohu než 10 x 10 metrů čtverečních.

Jana Zicklerová během rozhovoru pro Deník.
Jana Zicklerová: V Survivoru jsem byla šťastná. Vítězství jsem přála Nikče

Velké problémy způsobují slimáci v Bečovské botanické zahradě, kde totiž pěstují i velmi vzácné rostliny. „Hýčkáme si u nás koniklece otevřeného, jsou to poslední exempláře v Krušných horách, které se nám podařilo zachránit. Rostliny musíme kontrolovat třikrát denně, aby nám je slimáci nezlikvidovali. Roční práce by jinak byla v trapu,“ konstatuje majitel zahrady Jiří Šindelář.

Podobně jako mnozí i v Bečově plzáky španělské ručně několikrát za den sbírají a pak je šetrně bez soli nebo horké vody zlikvidují. „Vedle toho samozřejmě i my sypeme kolem vegetace granule, které slimáky zabijí. Ti se následně rozpadnou, což funguje na bázi fosforečného hnojiva, takže tato varianta je vlastně i ekologická,“ vysvětluje Šindelář, který už v minulosti uvažoval, že by do zahrady nakoupili běžce indického, což je kachna, jediný živý tvor, kterému plzák španělský chutná. „Jenomže ta by nám naši vegetaci sežrala. Ideální by byly slepice, ale těm slimáci nechutnají,“ dodává.

Zdroj: Kopecká Jana

Martin Galas, který má v Mariánských Lázních na starosti údržbu zeleně, navíc radí, že dobrou obranou proti slizkým tvorům je vhodné načasovat dobu zalévání zahrady. „Slimáci mají samozřejmě rádi vlhko, a proto vylézají večer. Proto je dobré zalévat zahradu i skleníky brzy ráno, to ale před devátou hodinou, kdy slunce ještě tolik nepraží, jinak by vám květiny slunce spálilo,“ upozorňuje odborník, který sice nemá v profesním životě se slimáky příliš problémy, potýká se s nimi ale v tom soukromém, protože sám má zahradu. „Letos je to fakt extrém. Používám proti nim granule anebo je sbírám a házím daleko přes plot. Zabíjet se mi je nechce, vždyť je to přece jen živý tvor,“ poznamenává.

Své s plži španělskými zažívá letos i Miroslava Slepičková, která se v mariánskolázeňských parcích stará o okrasné květiny. „Bez granulí bychom se v parcích neobešli. Pokud květiny neochráníme, přišla by nazmar naše práce i peníze, které se do okrasných rostlin investují. Granule slimáky zlikvidují, bohužel po nich zůstávají ale kadávery (zbytky uhynulých slimáků – poznámka redakce), které musíme sbírat, protože to není právě hezké na pohled,“ uzavírá zahradnice, které doma po nájezdu slimáků zůstaly ze sadby okurek a rajčat jen holé tyče.