Filmoví fanoušci z poválečných let by se jistě hodně divili, kam se během sedmdesáti let festival posunul. Dnes už nejde ani tolik o podpisy hvězd stříbrného plátna a zhlédnutí kvalitních snímků. Celkem dobrý obrázek si každý může udělat při procházce hlavního festivalového korza. Tak nějak za poslední roky zlidovělo heslo, že kdo z osobností nebyl na festivalu ve Varech, ten jakoby nebyl. I proto se po ulicích za doprovodu kamer procházejí vystajlované influencerky, každé vhodné místo včetně lázeňských parků je zastavěné provizorním zázemím pro občerstvení, na každém rohu na návštěvníka města čekají různá posezení – většinou pod taktovkou oficiálních partnerů.

Karlovy Vary se na pár dnů opět proměnily ve světovou destinaci, kde je cítit byznys od Thermalu až k Puppu. Lidé odpočívají tam, kde by si jinak netroufli ani sednout.

Australský herec Russell Crowe zdraví diváky na červeném koberci při zahájení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
Filmový festival v Karlových Varech: Russell Crowe či Jiřina Bohdalová a další

Na festival dorazili také pouliční prodejci a umělci různých žánrů. Takové jsou Karlovy Vary v těchto dnech. A pak přijde neděle 9. července, a město se opět vylidní. To je festivalová realita.

Na festival už poněkolikáté přijelo třeba duo Flaškinet. Pár nevšedních hudebníků tvoří Ondřej Hrách a Jakub Šmaus. Proč je jejich hudba výjimečná? Protože Ondřej Hrách hraje na lahve, zatímco Jakub Šmaus ho doprovází na kytaru. Takto dokáží zahrát i světové hity a nejde o žádné amatéry, o čemž svědčí nadšení kolemjdoucích, kteří se během festivalového mumraje u nich zastaví i na dlouhou chvíli. Duo bude své umění předvádět i na letošním festivalu Colors of Ostrava.

Zahajovací večer filmového festivalu včetně vystoupení britské kapely Morcheeba byl ve znamení deště.
Vystoupení Morcheeby na festivalu hatil déšť. Fanoušci ale vydrželi

„Letos slavíme deset let od našeho založení, na karlovarském festivalu jsme už asi pošesté. Oba hrajeme na různé hudební nástroje a za hraní na láhve může vlastně fyzikální pokus, který jsme dělali na gymnáziu. To byl rok 2009,“ říká Ondřej, který konstatuje, že vlastně ve světě neví o konkurenci, jež by zvládla to, co oni. Své umění předvádějí na 23 lahvích různých velikostí, které jsou rozličně naplněné vodou. „Každá z nich představuje jeden tón. Čím více vody v lahvi je, tím je tón hlubší. To platí i o materiálu, čím větší je láhev, tím je také tón hlubší. Na druhu tekutiny vlastně nezáleží, rozdíly jsou jen nepatrné. My v nich máme vodu,“ vysvětluje umělec a dodává: „Karlovarský festival máme rádi a jezdíváme sem už pravidelně, protože je tu na ulicích výborná atmosféra.“

Zdroj: Kopecká Jana