Lebka s prázdnými, temnými očními důlky a trčícími zuby, vyschlé tělo chrastící kostmi, na němž sem tam uvázla kůže barvy hlíny, a to vše ležící na dřevěné podložce zabalené v igelitové fólii. Přítomní lékaři nebyli z děsivého stavu pacienta neklidní. U šlechtice Johanna Ferdinanda Braun von Braunsdorfa z Chodova byl totiž exitus konstatován bezmála před třemi sty lety. Z krypty kostela sv. Vavřince byl znovu vyzvednut kvůli antropologickému průzkumu, který je v karlovarské nemocnici prováděn těmi nejmodernějšími metodami.

„Vyšetření trvá několik vteřin a data, která získáme, budou platná při hodnocení dalších ostatků,“ vysvětlil Jiří Hofmann, primář radiologického oddělení. Co lékaři zjistili, o tom se zatím bavit nechtěli. Podrobnější závěr dvou vyšetření mumií, tou druhou je Maria Anna Josefa Barbora Antonia, manželka Ferdinanda von Braunsdorf, a jedné lebky bude známo až za čtrnáct dnů. Přesto některé výsledky už naznačili. U jednoho nebožtíka byl objeven obroušený horní řezák, a to by mohlo znamenat, že holdoval kouření. V období baroka, v němž tyto rody žily, byla v oblibě lulka. Podle Josefa Märze, ředitele KKN, nemocnicí zavanula věda. „Rádi bychom tuto spolupráci rozvíjeli častěji,“ uvedl.

Na celý výzkum, který zahrnuje i odebrání vzorků DNA dvaadvaceti kosterních pozůstatků v kryptě chodovského kostela, z nichž některé nelze bez moderních metod identifikovat, totiž bedlivě dohlížejí archeologové, antropologové, ale hlavně Andrej Shbad, odborný asistent anatomického ústavu 1. lékařské fakulty University Karlovy. Právě v tomto ústavu bude z lebky pomocí CT a 2 D a 3D modelu pak na tiskárně vymodelována výsledná podoba nebožtíka. Mrtví tak podle Shbada učí živé, protože stále zdokonalovaných postupů u vyšetření a identifikace mrtvých využívá plastická chirurgie u živých pacientů.

MEMENTO MORI

Podle Michala Beránka z chebského muzea je kromě ostatků zemřelých v centru zájmu archeologů i průzkum krypty kostela sv. Vavřince. O předcích, tedy o šlechtickém rodu pánů z Plankenheimu a pánů z Braunsdofu má totiž Chodov jen velmi kusé zprávy. Historie mizela společně s vysídlováním po druhé světové válce, kdy byly tyto pietní sakrální objekty devastovány a brutálně drancovány vykradači hrobů. Hrobky byly v 18. století, tedy v období baroka a vypjatého katolicismu, pro vyšší stavy velmi populární a odchod ze života je neděsil. Memento mori, pamatuj na smrt, to v této době platilo. „Průzkum krypty bude běh na dlouhou trať. Bohužel se po otevření krypty zjistilo, že není v dobrém stavu, “ nastínil další práce Michal Beránek.

Starosta Chodova Patrik Pizinger zdůraznil, že město se tímto výzkumem snaží více dozvědět o těch, kteří jej zřejmě založili a utvářeli. „Ale vlastně je hledáme. Ostatky byly nalezeny ve velmi nepietním stavu a je naší povinností se o ně postarat. Rádi bychom identifikovali zejména Franze Flamina von Plankenheima a zjistili, jak vypadal jeho obličej, neboť jeho podobiznu nemáme,“ zdůraznil starosta. Po skončení průzkumu a prací pak budou ostatky znovu uloženy do krypty do uzavřeného pohřebiště.