V Karlových Varech dvojnásob platí slova klasika, že kdo nezná svou minulost, je odsouzený ji opakovat. Minulost má toto bohaté město košatou, tajemnou i slavnou. Kostlivec z roku 1924, který ale na magistrátu nyní vypadl ze skříně, dosahuje obřích rozměrů. O dluhopisech se totiž nežertuje, a to ani když dosahují kmetského věku. Na současnou koalici ve vedení města se toho řítí požehnaně. A většinou jde o kauzy, na něž je třeba renomovaných právnických es, ať už jde o určení vlastníka multifunkční haly, forenzní audit na teplárnu, na pronájem Lázní III či na posouzení platnosti dluhopisů ze začátku dvacátých let. Jako by se město stále muselo ohlížet. Za sebou vleče koule, které musí vyřešit, současně čelit kritice opozice, že nemá vizi a neplánuje investice, uprostřed této vřavy promýšlet strategii s vyrovnaným rozpočtem, a k tomu všemu šetřit, protože se zřejmě nevyhneme další vlně recese. A pak přijde rána a na karlovarské politiky se zřítí megakostra za 506 milionů dolarů. Raději ty skříně na magistrátu snad ani neotvírat. Anebo ano, ale pak se ty kauzy musí jednou provždy uzavřít. Protože kdo nezná svou minulost…