Někdy jsou politici i zábavní. To když se sesunou z oblaků své ješitné nepostradatelnosti na pevnou zem a začnou mluvit jako obyčejní lidé. Ono ale nejde do partajních klišé balit zemité chovatele drobného zvířectva v kraji, kteří bez falešné skromnosti hovoří o svých úspěších na výstavách, o šlechtěných králících, skvělých holubech, pilných slepicích a vůbec o svých zvířecích miláčcích. A úplně cizí je jim autocenzura, takže když Janu Hánovi, předsedovi krajského sdružení Českého svazu chovatelů, ujelo, že po zrušení okresních úřadů jim nezbylo nic jiného než uzavřít smlouvu o spolupráci s Karlovarským krajem, myslel to naprosto vážně. Vtipně zareagoval ale hejtman Novotný, který smlouvu podepsal s ležérní glosou, že mu vlastně také nic jiného nezbývá, ale také podotkl, že by chtěl, aby toho vítězného šlechtěného králíka chovatelé pojmenovali Josef. Kdybychom hejtmanovu myšlenku rozvinuli, pak by se chovatelé v kraji mohli pustit do šlechtění politiků. I když by to byla pořádná dřina. Ale třeba by pak naši politici sbírali body ne na výstavách, ale u svých voličů. Protože by byli pilní jak slepice, vytrvalí jak holubi a za předvolební sliby by dupali jak králičí šampioni.