Karlovarský okres je poměrně hojný na celou řadu zřícenin hradů. Nejznámější je zřejmě Andělská hora, kterou od Bochova dělí jen pár kilometrů. Snad i proto se Hartenštejn dostává poněkud do postranní zájmu veřejnosti. A je to škoda. Protože právě tento hrad byl jedním z prvních, možná i zcela první, který využíval pro svou obranu dělostřelectvo. Navíc jeho historie sahá hluboko do minulosti. První zmínka o něm je totiž datována do roku 1473. Už téměř sto let ho vlastní město Bochov, které torzo někdejšího hradu odkoupilo po 1. světové válce od soukromého majitele.

„Hrad Hartenštejn byl založen před rokem 1473 Jindřichem II. z Plavna, nazývaným „starý z Plavna“, jako nástupce nedaleko stojícího hradu Hungerberg. Ten byl kolem roku 1468 zničen při obléhání vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad po rozepři s Jindřichem II. z Plavna. Sídlo bylo pojmenováno Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plavenských v Sasku, a stalo se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku. V průběhu času docházelo k častému střídání majitelů. Hrad Hartenštejn, jen poněkud opravený a málo obývaný, nebyl potom nikdy sídlem vrchnosti, časem zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o „zbořeném hradě“. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, zpustlý Hartenštejn prodal poštmistrovi Beerovi z Bochova. Ten jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů ve městě. Roku 1927, kdy město Bochov za 500 Kč zříceniny hradu Hartenštejn odkoupilo, zbyly z hradu jen základy,“ píše se na webových stránkách města.

Starosta Bochova Miroslav Egert potvrzuje, že řada ještě dnes stojích domů v Bochově je částečně postavená z materiálu z hradu. „Z Hartenštejna se toho příliš nedochovalo. Jde v podstatě jen o věž, které se říká Karlovarská, jež slouží jako vyhlídka. Ta je přístupná jen v sezóně a před její návštěvou je potřeba si zapůjčit klíče v Infocentru nebo v Radničním sklípku,“ upozorňuje starosta.

Ten připomíná, že původně byly na hradě věže celkem tři. „Ta Karlovarská byla obnovená ve 30. letech Němci, jež postavili repliku věže na torzu té původní, která právě sloužila jako kamenolom. Zakončená byla dřevěnou nástavbou, kterou v 70. letech minulého století strhl vítr. V roce 2006 jsme začali s opravou, věž je nyní opět zakončena dřevěnou nástavbou,“ vysvětluje starosta Egert s tím, že vlastně nešlo o navrácení věže do původní podoby, ale jen do té, na kterou věž přetvořili Němci před 2. světovou válkou.

Hrad Hartenštejn. | Video: Jana Kopecká

I když jak historické prameny dokládají, Hartenštejn nikdy neobývala šlechta, zřejmě pro blízkost Andělské hory, archeologové podle starosty přinesli před časem důkaz, že se i zde bydlelo. „Dlouho se spekulovalo, že hrad byl jen posádkový. Archeologický průzkum ale odhalil pec, což je důkazem, že i zde se bydlelo. Navíc nám hradní opevnění z 15. století dokládá, že hrad využívali dělostřelci. Umožňovaly to snížené věže. Hrad Hartenštejn je tak jeden z prvních v republice, kde se používalo dělostřelectvo. V té době to bylo dost mimořádné, protože tento druh obrany umožňovaly především jen hrady ve Francii,“ říká bochovský starosta.

I když je město podle něho pyšné a hrdé na to, že tu mají tak významnou památku, jde spíše o Danajský dar. „S údržbou zříceniny jsou samozřejmě spojené vysoké náklady, ročně nás to vyjde asi na sto tisíc korun, a to nepočítám vysoké pojištění. Davy turistů k nám ale díky existenci Hartenštejna neproudí, není až tak atraktivní. A tak z této památky nemáme finančně vlastně nic kromě starostí a povinností,“ přiznává Egert.

Od roku 2010 začalo město s výsadbou nové aleje, která vede podél cesty na hrad rozsáhlou loukou. Dnes čítá kolem devadesátky stromů, nebýt nepříznivého počasí, mohlo jich být mnohem více. „Něco vysázelo město, část sázeli občané, část pochází jako náhrada za pokácené stromy. Jsou tu vysázené duby, buky i lípy. Jde o alej kolem historické cesty. Nemáme potvrzeno, že tu alej kdysi stála, ale určitě ano, protože kdysi cesty aleje lemovaly, což dávalo smysl. Fouká tu ale dost vítr, počasí stromům zde zkrátka nepřeje, a tak část nepřežila,“ uzavírá starosta Bochova.

A co se ještě píše o historii na stránkách města? „Hartenštejn je dosud nedoceněnou vrcholnou stavbou, představující velmi promyšlený dělostřelecký obranný systém pracující s bateriovými věžemi, jehož význam přesahuje rámec Čech. Podoba jeho věží silně připomíná podstatně mladší Bílou věž v Rejtově opevnění Pražského hradu. Hrad stojí na počátku období stavby nejkvalitnějších pozdně gotických obranných systémů v Čechách, jejichž počátky tak posouvá do konce 60. – 70. let 15. století. Představuje zároveň jednu z nejpromyšlenějších kombinací aktivní dělostřelecké obrany s vedením přístupové komunikace.

Stavba hradu probíhala zřejmě dle jednoho záměru ve dvou hlavních stavebních fázích. V první byly vystavěny všechny tři bateriové věže a  vznikla i studna. Následně vznikly úseky hradeb a objekty mezi nimi. Hradbu prolamovaly dělostřelecké kobky, z nichž je dochována jediná ve východním úseku jižní hradby. Stejné dimenze jako hradby na východní straně hradu vykazují i dochované obvodové zdi bollwerku. Západní polovina hradu byla ohrazena podstatně slabší hradbou. Její suterén se navenek otevíral střílnami.

Velmi málo jsme informování o vnitřní zástavbě. Přístupová komunikace dobře kontrolovaná především bateriovými věžemi a bollwerkem spirálovitě obtáčela hradní návrší a na východní a  severní straně probíhala po koruně valu před příkopem. Poloha vstupní brány není zcela jasná. S ohledem na dochovaný reliéf západní části hradního návrší se zdá, že se přístupová komunikace před severní stranou bollwerku otočila a do vnitřní plochy hradu vstoupila od západu. Zde by bránu přímo ovládala zmíněná podivuhodná až kasematovitá baštička v severní stěně bollwerku, jejíž smysl by byl jinak těžko vysvětlitelný.“