Mezi zásadní milníky záchrany řadí předseda spolku Otakar Mika i odvahu města, které do toho s nimi před lety šlo. A podařilo se. V sobotu 16. října otevřeli část hrázděnky veřjejosti. Konal se zde den otevřených dveří spojený s výstavou krajky, která má v Kraslicích zvuk.

S úderem desáté hodiny se do hrázděnky hrnuli lidé, kteří si ze zájmem prohlédli jeden z nejstarších domů v Kraslicích.

"Záchranu hrázděnky sleduji, dlouhodobě. Viděla jsem kdysi před ten strašný stav ve kterém byla a myslela jsem, že spadne. Práce dobrovolníků je naprosto úžasná. V sobotu jsem se ráda přišla podívat na den otevřených dveří, těším se, že to zde bude žít. Skvělá práce," řekla Ivana Tóthová z Kraslic.

"Chtěli jsem veřejnosti umožnit nahlédnout na průběh rekonstrukce. Aby viděli, že to, co se tu děje, má smysl. Zásadním zvratem bylo před lety to, že byl uplatněn zákon o ochraně kulturních památek. Konkrétně mám na mysli tehdejšího šéfa stavebního úřadu pana Nevosada, který zhruba před 11 lety nařídil statickou záchranu objektu tak, aby hrázděnka nespadla. Objekt se zajistil a účet byl poslán městu Kraslice. Město to zaplatilo a vymáhalo po soukromém majiteli. Argumentovalo tím, že nikdo nesmí zničit kulturní památku. A to i přesto, že majitel byl v exekuci," řekl Mika.

Vodní nádrž Tatrovice
Vodní nádrž Tatrovice si oblíbilo mnoho rekreantů

Poté spolku město při koupi poskytlo 100 tisícovou bezúročnou půjčku. Po zaplacení poloviny částky, mu druhou polovinu půjčky odpustilo. "To byly dva zásadní momenty, které nám pomohly," řekl Mika. Poté následoval kolotoč shánění peněz, povolení památkářů a tisíce hodin brigád k záchraně památky.

Přidali se místní zedníci, tesaři, truhláři a mnoho dalších.

"Vše musíme dělat v souladu s památkáři. Snažíme se též zachovat původní stavební postupy," říká Mika. Zmiňuje například fakt, že výplně vnitřních stěn mezi dřevěnými trámy jsou z materiálu, který používali naši předkové. Například omítka je jílová v kombinaci se slámou.

Spolek odhaduje, že do dnešního dne bylo prostavěny necelé dva miliony korun. V projektové dokumentaci jsou celkové náklady vyčísleny na šest milionů korun.

Spolek v ní plánuje mít své zázemí. „Chceme v hrázděnce udělat i jakési muzeum kraslické krajky a už teď mohu prozradit, že se nám podařilo sehnat opravdové unikáty,“ říká další z členů Josef Konrád. Mohla by podle nich sloužit i pro různé výstavy či podobné aktivity. „Dnes tady není podobné místo pod střechou, kam by mohli turisté zajít a něco zajímavého se o Kraslicích dozvědět,“ dodává Mika.

Bukovany
Lidé utíkají z Bukovan. Mohou za to sociálně nepřizpůsobiví sousedé

Cílem spolku je krok za krokem historický objekt opravovat bez toho, aby se zadlužil. Co bude následovat?

"V nejbližší době to budou další dvě soboty, kdy se může přijít podívat veřejnost. Poté uklidíme výstavu krajky, kterou tu ve vlhku nemůžeme nechat. v listopadu budeme zpracovávat žádosti o dotace na příští rok, abychom na jaře mohli pokračovat s cílem kolaudace do konce června," konstatuje Mika.

Během dvou následujících sobot mohou lidé vidět práci Naděždy Ševčíkové, která byla léta návrhářkou bývalého podniku Krajka Kraslice.

Do Kraslic ji zavála praxe v době studií v Praze. Je absolventkou pražské vysoké školy uměleckoprůmyslové v oboru paličkované a průmyslové krajky. Již od prvního ročníku bylo jasné, že to je volba pro celý život. V Krajce v Kraslicích mohla realizovat své nápady. Jak sama říká, práce ji bavila od samého začátku. Od kolegyně se ke svému oboru naučila ještě technické kreslení a dala průchod svým nápadům, kterých měla nespočet.

"Bavilo mě řešení, vymýšlení nových nápadů. V kolekci jsme měli třeba dva tisíce vzorů. Když se rodil nový vzor krajky byl to krásný pocit. Chodila jsem se dívat do výroby a nemohla se dočkat prvních kusů. Mezi vyšívacími stroji běhaly šikovné švadleny, byl tam hrozný rachot z mašin, ale pro mě to byl krásný rachot," říká Ševčíková.

V roce 2018 si splnila sen a vydala knihu. Jmenuje se Výběr z celoživotního díla akademické malířky Naděždy Ševčíkové v oboru paličkovaní krajky a jiné textilní tvorby. Nyní přichystala spolu se Stanislavou Dietzovou a dalšími dobrovolníky zmíněnou výstavu krajky v rekonstruované kraslické hrázděnce.