Zařízení zaregistrovalo větší kovový předmět. A jak se následně ukázalo, šlo o kus bronzu, zřejmě bronzové zrcadlo. Ten se totiž společně s další stovkou předmětů nacházel uvnitř pravěkého komorového neporušeného hrobu, jehož původ odborníci odhadli na období kolem roku 500 před naším letopočtem, což odpovídá přelomu starší a mladší doby halštatské, tedy době bronzové. Paradoxem je, že v hrobě archeologové nenašli ani jednu kost.

„Tento muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, nám nález okamžitě nahlásil. Po ohledání místa jsme začátkem loňského listopadu začali s archeologickým výzkumem, který přinesl výjimečné a nečekané výsledky. Nálezce si nenárokoval žádnou odměnu, která mu náleží. Vlastníkem objevu je nyní Karlovarský kraj, který by v případě odměny vyplatil deset procent z ceny drahého kovu. Jaká je celková hodnota předmětů, které byly v hrobě v Močidleci nalezeny, se v tuto chvíli nedá určit,“ uvedl karlovarský archeolog Jiří Klsák, který se na vykopávkách pod bájnou horou Vladař podílel. „Odhaduji, že minimálně rok se budou jednotlivé díly konzervovat a následně budou vystaveny pro veřejnost v karlovarském muzeu,“ doplnil ho Milan Metlička ze Západočeského muzea v Plzni, který má na starosti konzervaci nalezených předmětů a pokračoval: „Nejenže nálezce nepožadoval žádnou odměnu, ale na průzkumu se navíc podílel jako brigádník. Svými historickými informacemi nás velmi překvapil.“

Odborníci nález považují za velmi unikátní, který nemá pro Karlovarský kraj svého konkurenta. Dokonce ho zařazují mezi top desítku podobných hrobů v České republice. Díky velkému množství jantarových předmětů a šperků dokonce za nejbohatší hrob na území státu.

Okolí bájné hory Vladař hledače pokladů i historiky přitahuje. V minulosti tam archeologové provedli několik výzkumů, které odhalily cisterny na vodu, dvě sloužily i pro dobytek. Datují je na 400 let před naším letopočtem. Průzkumy tak potvrdily osídlení Vladaře dávno před naším letopočtem.

„V hrobě se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky. Že šlo skutečně o hrob, víme ale s určitostí, a to díky rozmístěným nalezeným předmětům, šperkům i třeba dvěma kolům od vozu. Pohřbívání do vozu nebo jen s koly bylo v té době běžné. Zdejší půdy jsou hodně jílové, prostředí je tedy značně vlhké a agresivní, kvůli čemuž se kosti nedochovaly,“ vysvětlil archeolog Klsák.

Historici tak nevědí, kdo v hrobě ležel, zda to byla žena nebo muž, jak byl starý ani jak zemřel. Podle šperků – zlatých náušnic, zlatých náramků, masivního jantarového náhrdelníku i bronzového zrcadla, které když se vyleštilo, skutečně nabízelo odraz dotyčného, lze usuzovat, že šlo o významnou osobu. „Předpokládáme, že jantar pocházel z okolí Baltu, zrcadlo mohlo být vyrobeno v severní Itálii. Tyto předměty dokazují, jak velký obchod v té době už panoval,“ konstatoval Klsák.

Okolí bájné Vladaře ukrývalo unikátní hrob. Zbytky kostí se ale nenašly | Video: Kopecká Jana

Zaměstnanci muzeí jsou, co se týče daných nálezů v této oblasti, ale spíše skeptičtí. „Už dříve jsme území zkoumali detektory. Nyní jsme prohledali hektarovou plochu a nic víc jsme nenalezli,“ uzavřeli.