VLADIMÍR DLESK/Jednou z nejvýznamnějších a urbanisticky nejhodnotnějších dominant světoznámého lázeňského města Karlových Varů je bezesporu monumentální budova hotelu Imperial z roku 1912. Jako významná architektonická perla karlovarské památkové zóny, sama též památkově chráněná, se takřka již celé století určujícím způsobem podílí na tvorbě vysoce hodnotného panoramatu, jako nedílné součásti přirozeně utvářeného, přírodními podmínkami předurčeného městského urbanismu.

Slovo urbanistů

Výsadou řady generací městských urbanistů a architektů vždy bylo zachování hodnotných urbanistických expozic tak, aby jakákoliv nově realizovaná výstavba co nejméně narušila základní stavební charakter daného území, specifikum té či oné lokality. Samozřejmě nelze diskutovat o tom, že nad městem vyvýšená lokalita s dominující budovou Imperialu vždy v tomto hodnocení zaujímala příčku jednu z nejvyšších.

Lze tedy racionálně předpokládat, že požadavky na novou výstavbu v tomto exponovaném prostoru by měly vždy podléhat těm nejpřísnějším urbanistickým měřítkům. A jakákoliv stavební realizace by měla být automaticky výsledkem předchozí městem iniciované širší odborné rozpravy či přímo veřejné architektonické soutěže. Že tomu tak v případě již zahájené výstavby patrových garáží v Libušině ulici nebylo, je zcela zřejmé. Z hlediska vyšších principů urbanistických a obecných přístupů stavebně etických je tudíž neakceptovatelné.

Bez odborníků

Bohužel se již tak stalo a k vyvolání širší rozpravy z různých důvodů nedošlo.Úředně odsouhlasená hmota parkovacího objektu, zatím jen v hrubé stavbě, se v rozporu s již uvedenými tézemi stává Imperialu novou jen těžko přehlédnutelnou tvrdě konkurenční dominantou. Svým neúměrně horizontalizujícím pojetím tak nežádoucím způsobem podtrhuje jeho donedávna výsadní postavení coby urbanisticky nedotknutelné dominanty. Ač je stavba patrových garáží zatím nedokončena a vertikálně nerozčleněna – lze předpokládat, že k eliminaci horizontály snad ještě dojde – je již nyní možné konstatovat, že agresivní vstup nové, pro danou lokalitu nevhodné, nežádoucí a předimenzované hmoty, zcela ignorující specifický charakter místa, vnese do dosud klidné lokality trvalý neklid a nevratné urbanistické disproporce. Tím navždy dojde k poškození především dálkových pohledů – expozic nejen z řady míst vnitřního lázeňského území, ale i z okolních výšin, jakými jsou např. Zámecký vrch, vstupní lokalita pod altánem Bellevue, či okolí Lützowovy vily.

Panaroma mizí

Dalším nezanedbatelným prohřeškem z hlediska respektování městského urbanismu je úplná izolace horní části Libušiny ulice, jež byla navždy ochuzena o tradiční hodnotné výhledy na historické panorama města, vyhledávané již od dob romantismu na počátku 19. stolení. Tehdy ještě Helenina ulice skýtala po mnoho desetiletí neobyčejné, často až úchvatné přivítání romantickými scenériemi města, a to zejména pro návštěvníky cestující ve směru od Prahy. Ti se jízdou po této trase často vyhýbali strmé Pražské, dnes Moravské ulici. To vše je již dnes bohužel betonovou masou garáží navždy a zcela ztraceno! Bez ohledu na to, že návštěvníci z Prahy tudy již dávno a dávno nejezdí.

Adieu Imperiál!

Buďme však realisty a pokusme se chtě nechtě smířit s tím, co jsme si v předešlém textu jako neakceptovatelné popsali, uklidněme se tím, že nynější naddimenzovaná hmota nového objektu garáží bude snad ve své horizontále v konečném vnějším ztvárnění ještě eliminována a že v řadě urbanisticky významných expozic zůstane dominanta Imperialu, ač na pokraji urbanistické únosnosti nadále zachována. Čím však nám hrozí drahé, po mnoho týdnů nedemontované a na svých původních místech neochvějně a zlověstně stojící stavební jeřáby?

Samozřejmě! Z kuloárů se proslýchá, že výstavba – podlažnost parkovacího domu není zdaleka ještě u konce, ač rozhodující účastníci řízení zatím prohlašují, že opak je pravdou. Řeč drahých jeřábů je však jasná. Někdo hovoří o navýšení ještě jednoho podlaží, pracovníci na stavbě v bezprostředním rozhovoru přímo na místě hovořili před nedávnem o podlažích minimálně dvou. A na úplný závěr: ať již podlaží jedno, dvě, nebo dokonce tři, tak v každém případě: Adieu Hotel Imperiál! Autor je členem Klubu Za krásné Karlovarsko a spolupracovníkem redakce