Story jak z amerického filmu nám všem v regionu připravila Ivana Sekyrová, učitelka gymnázia v Sokolově, která příští týden v úterý odlétá do Londýna, kde bude reprezentovat Českou republiku. Prostě si jen tak zlehka odběhla od katedry na maraton, jako jediná Češka splnila limit, a s časem dvě hodiny, třicet čtyři minut a třiadvacet vteřin se kvalifikovala na letní olympiádu.

„Sportuji od malička, začala jsem již v páté třídě chodit na sportovní školu v Klatovech, v osmé třídě mě oslovili z Plzně. Ani jsem úplně nechtěla běhat, spíš skákat do dálky, ale byla jsem ve třídě nejrychlejší v běhu a hned v prvním ročníku v Plzni na mně začal pracovat trenér Bohouš Rodek jako na sprinterce. Postupně jsem se začala účastnit mistrovství republiky a dalších významných soutěží, a to hlavně v běhu na sto metrů, získala jsem první bronzové medaile," prozradila začátek svého příběhu Ivana Sekyrová.

Po sprinterské kariéře se postupně díky kamarádce začala Ivana věnovat běhu na 400 metrů překážek, kde se propracovala až do reprezentace. „Běhala jsem pod jednu minutu a v závodech jsem se poměrně dobře umisťovala. Běhala jsem roky překážky, vlastně až do mateřské, kdy se mi v roce 2000 narodila dcera. Krátce po porodu jsem si šla zaběhat do Horního Slavkova, běžela jsem podzimní slavkovský kros na 2,4 kilometru. Vrátila jsem se i k překážkám na 400 metrů, ale byla jsem vždy na minutě a pod ni jsem se už nedokázala dostat, a tak jsem začala běhat delší tratě. Vlastně jen tak z hecu a ze srandy jsme si s mým trenérem Milanem Kalouskem říkali, že by bylo dobrý zkusit zaběhnout maraton a třeba i zkusit kvalifikaci na olympiádu. Nejdřív jsem běžela pražský půlmaraton, kde jsem se dokázala umístit na předních místech. V roce 2005 jsem úplně skončila s přakážkami na 400 metrů a běhání začala brát s nadhledem. Tak jsem změnila i trénink a začala se připravovat na to, že jednou uběhnu maraton, mezitím jsem učila a amatérsky trénovala, většinou na cestách kolem Sokolova ."

Za svoji sportovní kariéru získala Ivana Sekyrová několik desítek medailí a je držitelkou stále nepřekonaných rekordů. Vystudovala pedagogickou školu v Plzni a dnes učí na sokolovském gymnáziu tělocvik a občanskou nauku. Je také smluvním běžcem společnosti Adidas pro rok 2012.

„Na maraton jsme se připravovali vlastně několik let, byla to trochu taková legrace, ale pak jsme to s Ivanou začali brát vážně. Bylo třeba zcela upravit trénink, je to jiné, než běhat krátké tratě a nebo překážky. Po dlouhých tratích je regenerace organismu delší a také je delší příprava na další běh, ta by měla být minimálně čtyři měsíce. Celé se to neobejde bez podpory dalších lidí, jako je třeba masér Ivany Honza Balada. Jednou nás napadlo vyzkoušet hypoxický stav ve speciálně upraveném stanu. Stan je poměrně drahý, i jeho pronájem, ale nakonec nás výrobce podpořil a Ivana si rozložila stan doma v obýváku. Nevíme sice, jak to přesně funguje, ale testy, které pro nás dělají pravidelně laboratoře Casri, ukazují, jak se Ivana energeticky zlepšuje. Je vlastně plná pozitivní energie, protože je to pro náš tým neuvěřitelný úspěch a důkaz, že nemusíte trénovat ve špičkovém středisku, aby ste dokázali splnit svůj sen a odjet na olympiádu. Dnes Ivanu v jejím úsilí podporuje i město Sokolov, Sokolovská uhelná a hejtmanství. Ona je vlastně takový unikát, protože není běžné, abyse profesionálka ve sprintu a v překážkách po skončení úspěšné sportovní kariéry vypracovala z amatérské běžkyně dlouhých tratí na olympioničku. Je to fakt skvělý úspěch a vlastně jedinečný příběh o naplnění sportovní touhy. Myslím, že se jí v Londýně poběží dobře, ona už totiž dokázala, že umí, a nikdo na ni nevyvíjí tlak, protože ze sportu nežije, ale žije sportem a svojí dcerou doma a dětmi ve škole. Myslím, že jsme vlastně překvapili spousty lidí, jak ze sportovního svazu, tak z olympijského výboru. Do Londýna letí Ivana sama, na náklady trenéra na celou dobu není, ale přiletíme za ní i s dcerou páteho srpna, to poběží ulicemi Londýna a my jí budeme fandit a mávat," usmívá se trenér Milan Kalousek.