Jak sama majitelka tisíců exponátů říká, žehlení je od nepaměti součástí očisty prádla a jeho historie sahá až do dob faraónů ve starém Egyptě. „Tahle obří žehlička vypadá jako nějaká lopata a měli jsme veliký problém ji sem z ciziny dostat,“ ukazuje paní Jiřina na obří předmět, ve kterém by laik hledal žehličku jen stěží. „Na letišti si mysleli, že převážíme bombu a málem nás zatkli,“ poukazuje s tím, že z Egypta se nesmí vyvážet žádné historické exponáty. A právě tato zmiňovaná žehlička, se kterými se v Egyptě žehlilo ještě před půl stoletím, je sedmnáctikilovým unikátem muzea. Naopak ta v muzeu nejmenší má jen několik deka.

Podívejte se na Video příběh Deníku

Zdroj: Youtube

A protože vlastnímu žehlení většinou předchází praní, v muzeu voní mýdla s jelenem, mýdlové postavičky, novější mýdla Diplomat či kolekce Elida. Mezi exponáty jsou stařičké pračky ruční i elektrické a také ždímačky.

Jedna z expozic je věnována jen kasičkám, a to všech možných tvarů a druhů, velkých i malých, starých i novějších, celkem přes tisíc pět set a muzeum tak získalo ocenění pelhřimovské Agentury Dobrý den a expozice je zapsána v knize rekordů.