Ničivých povodní sice zůstává Karlovarský kraj zatím ušetřen, ale i v tomto případě platí, že být dobře připraven je poloviční vítězství. Proto se investují v regionu nemalé částky do protipovodňových opatření a záchranáři cvičí, jak v případě velké vody postupovat.

Je to jen pár dní, kdy hasiči spolu s dalšími složkami integrovaného záchranného systému na přehradě Jesenice cvičili, jak se postavit povodni velkého rozsahu. Stavěli protipovodňovou hráz, zachraňovali osoby na člunech nebo zajišťovali sklad s nebezpečnými látkami.

Jejich příkladu pak včera následovali strážníci Městské policie v Sokolově a stavěli, opět jen cvičně, protipovodňovou hráz.

„Jedná se o zábrany kolem Lobezského potoka, které by centrum města měly ochránit před zpětným vzdutím řeky Ohře. Voda by tak nemohla proniknout na náměstí Budovatelů nebo do areálu Bohemie. Výška zábran je nastavena na stoletou vodu," informovala Jitka Škrabalová z odboru životního prostředí v Sokolově. Chráněn je ovšem jen jeden břeh Ohře. Protipovodňový systém je totiž dost nákladnou záležitostí – jeho výstavba přišla na 13 a půl milionu korun.
„Do cvičné instalace bylo zapojeno osm strážníků, v případě skutečné povodňové pohotovosti jsme schopni nasadit až 30 lidí," uvedl zástupce velitele Městské policie v Sokolově Jiří Novák. Podle něj však město v posledních letech tak rozsáhlou povodeň nezažilo. „Při posledních povodních v roce 2013 jsme si vystačili pouze s pytli s pískem," doplnil.

Hráze chrání před velkou vodou i Královské Poříčí. Stavba protipovodňového valu, který chrání před povodní celou spodní část obce, tady přišla na přibližně 6,3 milionu korun. Obec by měl val ochránit i před stoletou vodou.

Na ochranu před povodněmi přispívá každoročně Karlovarský kraj. Opatření se týkají také bleskových povodní, kdy na malém území spadne velké množství vody v krátkém čase.

Nejrizikovější místa ohrožená bleskovými povodněmi zmapoval loni krajský projekt, našel jich 377.

„Bleskové povodně jsou způsobeny krátkodobými intenzivními srážkami. Představují tak sice lokální ohrožení, ale často s katastrofálními důsledky pro zasaženou obec. Předpovědět takovou přívalovou povodeň je prakticky nemožné," uvedl radní kraje pro životní prostředí Václav Jakubík.
Projekt z roku 2012 zpřesnil starší údaje o rizikových místech. Podle mluvčího Povodí Ohře Jana Svejkovského jsou nejrizikovější místa většinou na horních tocích malých řek pod horami. „Navíc současné osídlení je většinou právě podél toků řek a potoků," uvedl Svejkovský. Jde například o horní toky Svatavy nebo Rolavy a jejich přítoky.

Hlavním cílem projektu bylo nejprve realizovat preventivní opatření, jako je zpracování nebo úprava povodňových a územních plánů nebo zavedení předpovědní a hlásné povodňové služby a povodňových prohlídek. Taková opatření nejsou příliš nákladná a nevyžadují žádné nebo jen minimální zásahy do území.

Také letos přispěl kraj žadatelům na opatření na ochranu před povodněmi. Jedná se o více než 512 000 korun, o něž se podělí čtyři města a obce. Cheb dostal 100 793 korun na vypracování digitálního protipovodňového plánu, Chodov obdržel kolem čtvrt milionu rovněž na digitální protipovodňový plán a také na lokální varovný povodňový systém. Peníze dostanou i Milíkov a Útvina.