Snad každé nově zvolené vedení Karlovarského kraje řešilo problémy v regionálním školství. A ani současná krajská rada se této problematice nevyhnula. Přesto kraj podle krajského radního eviduje alespoň částečné úspěchy.

Karlovarský kraj pro rok 2023 odsouhlasil dotaci ve výši 400 tisíc korun na podporu vzdělávání učitelů. Mají o tyto peníze školy zájem?

Peníze do vzdělávání pedagogů jdou nejen z krajského rozpočtu, ale také prostřednictvím krajského akčního plánování. Jedná se například o různé kurzy zaměřené na výuku funkčních gramotností, či zábavnější výuku matematiky. Obecně se dá říci, že se zaměřujeme primárně na přírodovědné předměty. Kraj také podporuje vzdělávání ředitelů a jejich zástupců.

Kolik pedagogů ve školách v kraji chybí a kde je situace nejsložitější?

Velmi neradostná je situace zejména na druhých stupních základních škol mimo větší města. Obecně lze říci, že chybějí učitelé matematiky, přírodních věd a cizích jazyků. Trápí nás také rostoucí průměrný věk pedagogů. Nejhorší je situace opět na druhém stupni, kdy čtvrtina učitelů je bez pedagogického vzdělání. Na středních školách je situace lepší, ale v dohledné době budou chybět pedagogové odborného výcviku.

Úroveň vzdělávání je v kraji složitá a učitelé často nemají pro výuku potřebnou aprobaci. Má kraj přehled o tom, kolik takových učitelů je?

Opět je velmi složitá situace zejména na druhém stupni. Každá druhá hodina je na nich odučena neaprobovaným učitelem. Pro srovnání, ve Zlínském kraji je to každá osmá hodina. Z pohledu zákona může kvalifikovaný pedagog učit na škole libovolný předmět, tedy například češtinář fyziku. A to je možná větší problém než nekvalifikovaný, ale zapálený vyučující. Problematické jsou zejména menší školy, které obtížněji shání velmi žádané aprobace. Jednou z cest by bylo, pokud by se obce dohodly na slučování menších škol. I podle dat České školní inspekce vyplývá, že větší školy mohou nabídnout kvalitnější pedagogické vedení.

Takzvaná optimalizace školství, zjednodušeně slučování škol, je vždy složitá, protože se bouří města, kterých se to dotýká, ale také rodiče. Připravuje kraj další změny ve struktuře středních škol?

V nejbližších třech letech se budou měnit maximálně otevírané obory. Jsme na začátku malé demografické vlnky, která vyvrcholí ve školním roce 2025/26, do kterého by mohlo nastoupit na střední školy až o dvě stě žáků více než ve školním roce 2023/24. Budeme chtít opět garantovat, aby každý žák měl možnost nastoupit na střední školu v našem kraji.

Do budoucna bude záležet zejména na nastavení celostátní politiky ve vzdělávání. Trendem bude zcela jistě optimalizace učebních oborů, nyní jich je cirka 250, před 30 lety jich bylo přes 700, a větší zaměření na všeobecné vzdělávání. Větší důraz bude kladen také na celoživotní vzdělávání a bude obvyklé, že v učňovských oborech budou studenti starší.