Podle Miroslava Kučery, ředitele Správy lázeňských parků Karlovy Vary, jsou v lázních zpravidla odstraňovány nemocné stromy a větší kácení není v plánu. Až na jednu výjimku. „A to je odstranění břehových porostů podél nové cyklotrasy od mostu Kapitána Jaroše až do Doubí. Tady jde o masové kácení podle projektu," vysvětlil Kučera. S předstihem, aby předešel případné kritice.

Ta se například týkala pokácení lípy u zámečku v Doubí. „Byla zasazena před padesáti lety k výročí republiky. Pozemek si pak koupil soukromý vlastník a strom nyní nechal pokácet. Poblíž na kameni byla cedulka, která o památné lípě informovala. Teď tady ale zbyl jen ten kámen. Zmizely i další dva stromy," upozornila Deník místní občanka.

Podle magistrátu je vše v pořádku, protože odbor životního prostředí povolení k pokácení jírovců a lip vydal. „Jírovce byly ve špatném stavu. Lípy měly vychýlené koruny s dutinami. Kácení bylo povoleno s tím, že je vyžadována náhradní výsadba," uvedl Jan Kopál, mluvčí magistrátu. Stromy rostly u parkoviště u zámečku v Doubí. Na jiné stromy v okolí podle mluvčího magistrát povolení nevydával.

Jenomže lidé nekritizují karlovarský magistrát za pokácené stromy, ale protestují proti tomu, že jim úředníci stromy pokácet zakáží. To dosvědčuje případ, jímž se zabývali karlovarští zastupitelé. Obyvatelé domu v Jahodové ulici marně žádají o odstranění vzrostlého smrku, který jim bránil ve výhledu z oken a dokonce prý hrozí, že jim kořeny naruší základy domu. Úředníci ale pokácení stromu zamítli. Přestože zastupitelka Věra Bartůňková (KSČM) podotkla, že zastupitelstvo by nemělo rozhodovat, který strom ve městě se pokácí, protože na to jsou odborníci. Zastupitelé na návrh Otmara Homolky (O co jim jde) souhlasili, že rada města má tento spor prověřit.

Do kácení se pouští také Mariánské Lázně. Do konce března pokácí město více než devadesát stromů. Podle Pavla Nečase, vedoucího odboru životního prostředí mariánskolázeňské radnice, jde o dřeviny ve špatném zdravotním stavu. „Jedná se převážně o poškození stromů různými houbovými patogeny," uvedl.

Kácení stromů se nevyhýbá ani Sokolovu. Nejvíce lidem vadí, když jdou k zemi stromy přímo v centru města. Ať už to byly lípy na nábřeží nebo bývalý symbol města, topol černý. „V podobných případech máme vždy posouzení dendrologů a životního prostředí," ujišťuje místostarosta Sokolova Karel Jakobec.

Známý je i případ, kdy Jakobec ještě ve funkci starosty oddaloval kácení symbolu centra města, topolu černého. Nakonec i ten musel z důvodu bezpečnosti lidí před lety zmizet. Ředitel sokolovského muzea Michael Rund tehdy přišel s myšlenkou ponechat zájemcům jako vzpomínku část kmene zmíněného topolu.

„Mnoho lidí si tento památný strom pamatuje, a tak jsme nechali jeho část i s odborným popisem vystavit v sokolovském zámku, kde si ji mohou zájemci prohlédnout," poznamenal Rund.