Lidí, kteří mají nařízenou kvůli koronaviru povinnou karanténu, přibývá. Nejedna rodina se tak nyní dostává do situace, že jeden její člen má být v izolaci kvůli tomu, že přišel do kontaktu s infikovaným člověkem. Co ale zbytek domácnosti? Jde také do karantény? Jak se mají příbuzní chovat k tomu, který přišel do styku s nakaženým? Mají se od něj distancovat?

„Máme dvě malé děti, takže jsme očekávali, kdy které přijde, že v jeho kolektivu je covid a on musí do karantény. Stalo se to tuto středu, kdy jsme vyzvedávali tříletou Elišku ze školky a učitelky nám oznámily, že je Eliška v karanténě. Věděli jsme, že musíme vyčkat na telefonát od hygieny. Hygienička volala odpoledne, byla velmi milá a vysvětlila nám, co bude následovat. Že Elišku musíme nechat doma, a že pokud nevykazuje příznaky nemoci, máme se k ní chovat jako ke zdravé a pro zbytek rodiny se nic nemění,“ líčí svůj příběh jedna žena z Karlovarského kraje.

Hygienička jí řekla, že musí kontaktovat dětského lékaře a domluvit se s ním na dalším postupu. „Doktorka mi ale oznámila, že se máme od Elišky držet stranou, že musí spát sama, nemáme ji pusinkovat ani mazlit a že bychom i my ostatní – tedy devítiletý syn, já i manžel – měli jít také raději do karantény. Vyvedlo mě to z míry a najednou jsem nevěděla, co dělat. Přece se nemůžeme od tříletého dítěte držet stranou a ani ho nepohladit, když mu nic není,“ pokračuje Karlovaračka, která měla pocit, že pokud budou malé dítě objímat a zbytek rodiny bude žít běžným životem, budou se chovat vůči společnosti nezodpovědně.

Mluvčí hygienické stanice Michaela Zajíčková dává ženě za pravdu a radí lidem v podobné situaci, co mají dělat. „Tak předně si zachovejte selský rozum. Člověk, který přišel s nakaženým do kontaktu, jde do karantény. Pokud nevykazuje známky nemoci, chováme se k němu, jako by byl naprosto zdravý. Karanténa se týká jen jeho, zbytku rodiny už ne, na tom není nic nezodpovědného,“ vysvětluje mluvčí Zajíčková a dodává: „Takový člen rodiny nemusí být od zbytku domácnosti ani izolován. Postupovat takto v případě dětí mi navíc přijde jako citová diskriminace. Zvýšené větrání, dezinfekci domácností a kontakt jen v roušce radíme těm, co jsou pozitivně testováni, a ne těm, co jsou jen v izolaci.“