O páté se před kinem Čas nerozléval čaj, a to byla možná škoda. Lidé přicházeli zapalovat svíčky a vzpomínkový akt, který moderoval Jiří Kotek, měl spíš komorní nádech, než by připomínal oslavu dne, kdy jsme po desetiletích prorazili díky vlastní vůli a aktivitě do světa svobody.
Samozřejmě že padala slova o zkorumpovaném systému, do kterého jsou všichni zapojeni, a ve společnosti je viditelná nedůvěra v politiku. Tuto situaci nejlépe vystihl pan Robert. „Cítím se celkem svobodný, jsem ale smutný z toho, že se krade."
Další účastníci setkání upozornili na skutečnost, že na oslavu tohoto svátku chodí stále méně lidí a svátek si zaslouží, aby se více slavilo a bylo narváno. „Je mi 23 let, v roce 1989 mi bylo pár měsíců. Dnes mě trošku mrzí, že skepse zasahuje i naši generaci. Působí to, jako kdyby se celá debata o demokracii scvrkla pouze na to, že můžeme jezdit ven. Je to vidět i dnes, že stále méně lidí si chodí tento svátek připomenout. Podívejte se na to, kolik se nás tu dnes sešlo," uvedl student z davu.
Na setkání promlouvali hlavně ti, kteří se scházejí pravidelně. Většina z nich v demokracii věří. „Já jsem svobodná pořád, je to o občanské společnosti jako o celku," řekla zúčastněná seniorka.
Na setkání se objevili i současní a bývalí politici, jako Jaroslav Růžička, Jiří Klsák či bývalý zastupitel Souček, ten prohlásil: „Je to o nás, o lidech, pokud se budeme tvářit, že je nám dobře v konzumní společnosti, tak je to špatně."
