Nachází se nad Sovovou stezkou a na cestě vedoucí k Chatě přátelství pod Russelovou skálou. Lidé sem tradičně nosí něco k snědku zvěři a zapalují na lesním oltáři, zasvěcenému Panně Marii, svíce.

"Tato tradice se u nás drží už po generace. Začala s ní moje babička, když byla moje maminka ještě dítě. Babička se s dědečkem do Karlových Varů přistěhovala po druhé světové válce z Českých Budějovic. Tehdy bydleli kousek od chrámu svatého Petra a Pavla. Pak na to navázala naše rodina, když já byla ještě dítě. Dnes už moji rodiče nežijí, ale tradici udržujeme přesto dále. Teď sem chodíme s našimi dětmi každý rok vždy 25. prosince. Vynechali jsme snad jen jednou před 25 lety, kdy nás na Vánoce schvátila chřipka. Nosíme sem kaštany, které s dětmi sbíráme na podzim. Letos jich byla velká úroda, hodně jsme jich nasbírali na Myslivně. Pár týdnů na to je pokáceli. To bylo také takové naše rodinné tradiční místo. Bohužel jsme o ně přišli," svěřila se Karlovaračka Dana Krausová a pokračovala: "Na Lesní pobožnost vyrážíme před soumrakem, takže lesem jdeme už v podstatě po tmě, a má to opravdu neopakovatelné kouzlo."

Lesní pobožnost (německy Waldandacht) několikrát poškodili vandalové. Na jaře roku 1990 ji téměř zdevastovala ničivá vichřice, která porazila dva vzrostlé smrky, které tvořily jakousi vstupní bránu k oltáři. Až v roce 1995 prošla pobožnost celkovou rekonstrukcí, v roce 2004 byl obnoven i protější zdevastovaný altán. Pobožnost tam stojí už více než 120 let, a toto magické místo dokonce navštěvovala v roce 1892 i rakouská císařovna Alžběta, zvaná Sissi.

Původně se tam nacházel jen prostý svatý obrázek Panny Marie, který někdo pověsil na strom pod Russelovu skálu zřejmě jako poděkování za úspěšné vyléčení. Místo v roce 1910 proměnil karlovarský patriot a radní Hugo Anger v oltář, který stojí na mohyle z kamenů. Za tmy vypadající přírodní skála je totiž umělou mohylou z přinesených kamenů. Na oltáři je řada obrázků i nápisů v mnoha jazycích, především v německém. Vrchol oltáře zdobí dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem, krytý dřevěnou stříškou. Ještě před vichřicí stával u Pobožnosti krmelec. Místo je doplněno kamennými klekátky i kamennými lavicemi, kam lidé nosí dary lesu, pod Pobožností je také malé jezírko s umělým vodopádem.